Vědecké výsledky Akademie věd ČR se řadí ke světové špičce. Vyplývá to z prvních závěrů mezinárodního hodnocení práce českých vědeckých týmů, které zveřejnila největší česká výzkumná instituce na svém sněmu. Na zasedání se řešilo i ministerstvo pro vědu a výzkum, které prosazuje místopředseda vlády Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Podle předsedy Akademie Jiřího Drahoše by resort neměl být jediný, kdo bude řídit českou vědu a výzkum. Bojí se absolutního centrálního řízení.
Čeští vědci patří ke špičce. V USA by ale měli k Nobelově ceně blíž
16,5 procenta vědeckých výsledků Akademie věd se může zařadit ke světové špičce a téměř 42 procent k mezinárodně excelentním. Zhruba 35 procent badatelských výstupů má „známku za tři“, což znamená běžnou mezinárodní úroveň. Zbylých šest procent se drží pouze na národní úrovni a do nejhoršího pátého stupně spadlo pouze 0,4 procent výsledků, celkem jich bylo 22.
Předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš považuje výsledky hodnocení za velmi dobré. Kdyby podle něj nejlepší čeští vědci působili v USA, Cambridge nebo Oxfordu, možná by měli k Nobelově ceně daleko blíž než z České republiky. „Jsou to špičky srovnatelné s nejlepší světovou kategorií. Když jsme hodnotili skoro čtyři sta týmů, tak těch 16 procent není zas tak málo,“ řekl na sněmu.
Práci posuzovali experti z 50 zemí
Mezinárodní hodnocení 377 vědeckých týmů z 52 ústavů proběhlo loni. Akademie podstupuje hodnocení práce svých ústavů každých pět let. Práci posuzovalo 1230 mezinárodních expertů. Kromě Česka pocházela většina z padesátky zemí, nejčastěji z Německa, Spojených států a Francie.
Čeští vědci patří ke světové špičce (zdroj: ČT24)
Experti pracovali v komisích a posuzovali celkem 5594 výzkumných výsledků ve 27 oborech co do jejich kvality, mezinárodní úspěšnosti i zapojení studentů. Vědecké týmy byly ohodnoceny podle pětistupňové škály: do prvního stupně patří ty nejlepší, do třetího standardní výsledky a do pátého neuspokojivé.
Podrobnější výsledky podle oborů a týmů se chystá Akademie věd představit začátkem května. Na výsledky hodnocení z let 2005 až 2009 se můžete podívat na webu Akademie věd.
Otazníky nad ministerstvem pro vědu
Na akademickém sněmu se debatovalo i o budoucím ministerstvu pro vědu a výzkum. Místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) chce, aby začalo fungovat od příštího roku. Je to podle něj jediná cesta, jak odstranit roztříštěné financování výzkumu, na který je nyní vyčleněno jedenáct kapitol na osmi ministerstvech.
Podle Drahoše by ale ministerstvo nemělo být jediné, kdo bude řídit českou vědu. Vznik resortu sice neodmítá, obává se ale absolutního centrálního řízení. Protiváhou novému politickému úřadu by proto podle Drahoše měla být dostatečně silná vědecká rada jako nezávislý expertní orgán. S touto změnou ale návrh zákona počítá.
obrázek
Drahoš si také umí jen těžko představit, že by ministerstvo řídilo například zdravotnický nebo vojenský výzkum. Akademie proto bude navrhovat, aby nejenom ona zůstala samostatným poskytovatelem a zřizovatelem výzkumných institucí. „Budeme požadovat, aby určitý počet ministerstev, odhad je kolem pěti až sedmi, což samozřejmě záleží na vládě, měl svoje kapitoly pro výzkum. A aby zodpovídal za výzkum ve svém resortu,“ uvedl.
S podřízením akademie pod ministerstvo vědy se ale podle Bělobrádka nepočítá. Specifický výzkum by také dál zůstal v jednotlivých resortech. Bělobrádek je nicméně přesvědčený, že v Česku centrální autorita pro řízení výzkumu chybí. „I mezinárodní audit hovoří o roztříštěnosti a nekoordinovanosti českého systému,“ uvedl. Jde podle něj především o řízení financování a strategie výzkumu.
Odbory ministerstvo nechtějí
Podle Drahoše ale v žádné civilizované zemi neexistuje ministerstvo pro vědu a školství, které by pod sebe stáhlo veškeré financování a řízení výzkumu a vývoje. Roli mají koordinační a strategickou a vyjadřují se k rozpočtu, vše ve spolupráci s jinými ministerstvy a výzkumnými institucemi. Drahoš jako příklad uvedl Německo, kde výzkum a vývoj financuje celkem 16 kapitol federálního rozpočtu, z toho 14 ministerstev.
Vznik ministerstva pak odmítá Českomoravská konfederace odborových svazů. Její předseda Josef Středula na sněmu řekl, že ministerstvo problémy nevyřeší a skončí to jen velkým vydáním peněz.
Věcný záměr nového zákona o výzkumu posuzuje v současnosti Legislativní rada vlády. Nové ministerstvo má podporu i u šéfky resortu školství Kateřiny Valachové (ČSSD), která souhlasí s tím, aby se výzkum řídil z jednoho místa. Spadaly by pod něj Grantová a Technologická agentura. Vysoké školy a velké vědecké infrastruktury by ale měly zůstat pod školstvím, dodala.