Bezpečnostní rada státu odmítla návrh Evropské komise, který chce v rámci protiteroristického tažení omezit držení střelných zbraní. Vedle zákazu poloautomatických zbraní by totiž regulace mohla dopadnout i na sportovní a loveckou výzbroj, vláda navíc argumentuje tím, že tuzemské zákony jsou dostatečně přísné už nyní.
Česko nehodí flintu do žita. Bezpečnostní rada odmítla unijní regulaci zbraní
„V České republice je už nyní velmi přísná norma a nechceme omezovat držitele zbraní, kteří si plní své zákonné povinnosti. Česká legislativa je velmi přísná, jedna z nejlepších v Unii, a není důvod na tom něco zásadně měnit,“ prohlásil ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD).
V reakci na teroristické útoky, ke kterým došlo loni v listopadu v centru Paříže, ovšem přišla Evropská komise počátkem prosince s návrhem zakázat všem civilním osobám držení takzvaných poloautomatických zbraní – čili těch, které na rozdíl od automatických a ryze vojenských umožňují při stisknutí spouště jen jeden výstřel.
Změnu vysvětluje tím, že povaha poloautomatických zbraní je „primárně útočná“ a že by se v budoucnu mohly dostat do rukou teroristů. Návrh na novelizaci evropské směrnice počítá se zákazem deaktivované poloautomatiky, čili zbraní znehodnocených tak, aby s nimi nešlo střílet ostrými náboji (využívají je například historické kluby).
Změna by mohla omezit myslivce i sportovní střelce
Bruselem navrhovaná restrikce se může dotknout i některých sportovních nebo loveckých zbraní. To by podle ředitele Střední lesnické školy v Hranicích Miroslava Kutého mohlo do budoucna snížit počty českých myslivců. „Nebudou moci používat zbraně například vojenských ráží, které jsou v současné době běžné,“ uvádí Kutý a obdobně mluví i jeden z jeho studentů, Martin Frnčo: „Je to omezování záliby a koníčka. Jako kdybyste cyklistovi sebrali bicykl.“
Změna by se mohla dotknout i signálních zbraní, startovacích pistolí a znehodnocených zbraní. I na nefunkční pušku by tedy musel mít vlastník zbrojní průkaz. Paintballové a airsoftové zbraně, vzduchovky nebo plynové pistole by směrnice postihnout zřejmě neměla, jasnou klasifikaci zbraní ale Brusel ještě nespecifikoval. Nizozemci, kteří v současnosti osmadvacítce předsedají, chtějí zakázat i pistole.
Kritika zní od Chovance i opozice
Čeští politici ovšem na rozdíl od Unie legální držení zbraní omezovat nechtějí. „Vnímáme jednoznačnou nutnost aktivně bojovat proti terorismu. V oblasti regulace držení zbraní je však třeba přijímaná opatření zaměřit primárně na nelegální zbraně, nikoli na zbraně legálně držené, jak navrhuje Evropská unie,“ sdělil už v lednu ministr vnitra Milan Chovanec – a shodné stanovisko drží i nyní.
Česko podle ministra vnitra v současnosti jedná se svými partnery v zemích Visegrádu i s dalšími zeměmi a snaží se je přesvědčit o společném tlaku na úpravu směrnice. „Šance tady je,“ říká Chovanec a upozorňuje na to, že změna legislativy by měla i finanční náklady, protože stát by musel zbraně vykupovat a vyvlastňovat.
Plán Evropské komise bude řešit Senát i Poslanecká sněmovna a z nevládních parlamentních stran už nyní zní, že tuzemská legislativa je přísná dost. „Návrhy Evropské komise jsou naprosto nepřiměřené,“ uvádí poslankyně za ODS a členka branně-bezpečnostního výboru Jana Černochová. „Předložená směrnice by omezovala sběratelství a nutila ke znehodnocení někdy historicky velmi cenných sbírek,“ dodává poslanec Zdeněk Bezecný (TOP 09).
I přes kritiku ale plánovaná změna obsahuje i body, se kterými čeští politici souhlasí. Třeba jednotné značení střeliva a zbraní, stanovení pravidel pro jejich ukládání a znehodnocování nebo zavedení centrálního evropského registru.
„Já si myslím, že je to další pitomost, se kterou nás Evropská komise otravuje. Věci jako unifikace značení – to jsou technické záležitosti, kde jsme schopni se domluvit, že to jsou asi věci nutné. Ale souhlasím s tím, že tímto způsobem se proti terorismu bojovat nedá, akorát se lidé ještě více naštvou vůči Evropské komisi,“ kritizoval směrnici v Událostech, komentářích šéf poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik.
Proti terorismu silnější rozvědkou
Kvůli současným teroristickým hrozbám zvažuje stát jiné kroky, například využití zpravodajských informací jako důkazů v trestním řízení, úpravu pravomocí policie při hromadných akcích nebo změnu pobytového režimu cizinců.
Ministerstvo vnitra chce také rozšířit pravomoci civilní rozvědky. Vypracovalo novelu zákona, která by Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) umožnila s povolením soudu odposlouchávat a sledovat osoby na území státu. Posláním civilní rozvědky je sběr informací, které mají původ v cizině a podle bývalého šéfa zpravodajců Karla Randáka navrhovanou činnost na českém území v současnosti vykonávat nesmí.
Novela by umožnila získávat civilní rozvědce také informace z elektronické komunikace, tedy z e-mailů a internetu. „V době globálního šíření informací za pomoci elektronické komunikace jsou těmito pro bezpečnost České republiky důležitými informacemi právě informace pocházející z elektronické komunikace, jež bude ÚZSI moci získat prostřednictvím nového oprávnění odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu,“ stojí v návrhu novely, kterou nyní čeká meziresortní připomínkové řízení.