NKÚ: Nástroj pro veřejné zakázky plánovanou úsporu nepřinesl

Elektronická platforma pro zadávání veřejných zakázek vyšla na 230 milionů korun, její spuštění do ostrého provozu se zpozdilo o dva a půl roku, ale ani tak nepřinesla plánovanou úsporu pro veřejný rozpočet. Na základě auditu to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad.

Nejvyšší kontrolní úřad
Zdroj: ISIFA Autor: Lidové noviny/JINDRICH MYNARIK

Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ) spadá pod ministerstvo pro místní rozvoj. Její vybudování a provoz stály přibližně 700 milionů korun. Podle NKÚ se ale nepodařilo splnit vládní cíl, že elektronizace veřejných zakázek zprůhlední jejich zadávání a uspoří až 50 miliard korun ročně.

Na Národní elektronický nástroj, který je součástí zmiňované infrastruktury, stát vedle nákladů 230 milionů na vytvoření dává měsíčně na provoz čtyři miliony korun. „Plánovanou úsporu pro veřejný rozpočet ve výši pět miliard korun ale nepřinesl,“ tvrdí NKÚ. Řada registrovaných zadavatelů totiž nástroj využívá jen ke zveřejňování informací. A v případě zadavatelů ze státní správy dokonce používá platformy soukromých firem.

NKÚ: Ministerstvo porušilo rozpočtovou kázeň

Národní elektronický nástroj začal fungovat loni v srpnu po rok a půl trvajícím zkušebním provozu, kdy k zadávání veřejných zakázek nesloužil; ministerstvo za jeho chod do srpna 2015 zaplatilo přes 46 milionů korun.

Podle kontrolorů resort v souvislosti s celým projektem porušil rozpočtovou kázeň až do 267,6 milionu korun a k prohřeškům došlo i na zákonu o veřejných zakázkách. Při vývoji celého systému resort podle NKÚ neoprávněně zadal zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění a navíc změnil její podmínky, což mohlo mít negativní vliv na výběr nejvhodnější nabídky.

Podle ministerstva místního rozvoje jde o problémy, které jdou za ministry Kamilem Jankovským (za VV a LIDEM v kabinetu Petra Nečase) a Františkem Luklem (v Rusnokově vládě). „Zmíněná porušení zákona o zadávání veřejných zakázek se datují do let 2011 až 2013. Jedná se tak o problémy, které byly zděděny a musí být řešeny až současným vedením,“ uvedl mluvčí resortu Vilém Frček s tím, že se obtížemi zabývají.

Výhrady mají kontroloři i k ministerskému plánu, jak nepříliš využívaný Národní nástroj posílit – od příštího roku by měl nahradit dvě stávající elektronická tržiště, informační systémy pro firmy, které chtějí v tendrech soutěžit. Podle kontrolorů ale hrozí, že Česká republika kvůli tomu bude vracet evropské dotace, protože tržiště by nefungovala pět let od dokončení, jak vyžadují podmínky pro čerpání evropských peněz.