MS Hokej 2013

ČT24

ČT24
sobota 18. května 2013 Nataša

ÚS zamítl návrh ČSSD na zrušení prvních tří dnů nemocenské

Velikost textu:
10. 5. 2012 08:25, autor: Veronika Srnová aktualizováno 10. 5. 2012 19:01

Brno - Ústavní soud dnes zamítl návrh ČSSD, která požadovala zrušení prvních tří dnů nemocenské, během kterých lidé nedostávají žádnou náhradu platu. Podle soudce zpravodaje Miloslava Výborného je třídenní karenční doba nyní spojená současně s osvobozením zaměstnanců od povinnosti platit nemocenské pojištění a není tak protiústavní. Sociální demokraté podali stížnost v roce 2010, poté, co poslanci už jednou zrušené pravidlo vrátili do praxe. Premiér Petr Nečas (ODS) verdikt soudu uvítal. Podle něj karenční lhůta přispěla k omezení zneužívání nemocenské a k úbytku krátkodobé nemocnosti. Sociální demokraté se nicméně nechali slyšet, že pokud vyhrají příští volby, první tři dny nemoci budou opět placené.

Ilustrační foto
Ilustrační foto

Od posledního výroku soudu se podle Výborného mnoho změnilo. I tehdy ale ÚS konstatoval, že cíl karenční doby je legitimní, protože hledá prostředky, jak zabránit zneužívání dávek v nemoci. Prostředek, který tehdy zákonodárci použili, byl ale podle něj vysloveně nespravedlivý, protože zaměstnanec zároveň platil nemocenské pojištění. "Dnešní situace, a to je ten kardinální rozdíl, je úplně jiná. Zaměstnanci již neplatí žádné pojištění, tím se jim platby snížily, a proto obstojí ten krok, který tehdy obstát nemohl, protože tehdy byl krokem svévolným," řekl Výborný v rozhovoru pro Českou televizi. Od třetího dne nemoci nyní zaměstnanec navíc pobírá náhradu mzdy, která je podle Výborného vyšší, než by byly nemocenské dávky.

Soud dnes neakceptoval ani námitku ČSSD, že bude třídenní výpadek příjmů mít na zaměstnance veliký dopad. "Kdyby karenční doba byla zřetelně delší, k zásahu do základních sociálních práv by nutně došlo, ale třídenní výpadek kompenzovaný následným zabezpečením rdousící určitě není," uvedl Výborný. Soud dnes rozhodl většinou hlasů. Odlišné stanovisko k nálezu uplatnil soudce Jan Musil, který by napadená ustanovení zákonů zrušil. Odlišné stanovisko jen k odůvodnění měl místopředseda soudu Pavel Holländer.

Z nálezu Ústavního soudu

"Ústavní soud konstatoval, že zákonné zakotvení třídenní karenční doby spojené současně s osvobozením zaměstnanců od povinnosti platit pojistné na nemocenské pojištění a na státní politiku zaměstnanosti, není protiústavním omezením práva na hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci garantovaného ustanovením čl. 30 odst. 1 Listiny."

"K závěru, že zavedení karenční doby je samo o sobě (tj. nikoliv např. ve spojení s dříve kritizovaným současným zachováním povinnosti platit pojistné) 'rozumným' a dokonce v evropském kontextu obvyklým opatřením vede i skutečnost, že tento institut je uznáván jak v mezinárodním právu, tak i ve vnitrostátních úpravách mnoha států."

Sociální demokraté podali novou stížnost hned proti osmi zákonům, které pravidla nemocenské upravují. "Jsme přesvědčeni o tom, že na základě ústavy má občan, který je neschopný práce z důvodu nemoci, nárok na hmotné zabezpečení během celé nemoci," řekl tehdy předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. "Základní námitkou navrhovatelů bylo to, že už jednou Ústavní soud takto rozhodl a že určitě rozhodne stejně, což bylo velmi slabé, neboť navrhovatelé naprosto přehlédli ty rozdíly, které od původní úpravy nastaly," reagoval dnes Výborný.

Ústavní soud ve svém předchozím nálezu označil první tři dny nemocenské bez platu jako porušení práv zaměstnanců. Šlo podle něj o pohodlný a svévolný postup při hledání úspor. Soudci tehdy našli i řadu negativních důsledků karenční doby. Patřilo mezi ně například šíření nemocí na pracovišti, přecházení chorob nebo následné závažnější zdravotní důsledky. Poukázali také na to, že místo pracovní neschopnosti budou zaměstnanci čerpat řádnou dovolenou, jejíž účel je však jiný.

Zákonodárci po verdiktu soudu provedli novelu zákona o nemocenském pojištění a lidé v prvních třech dnech pracovní neschopnosti začali opět dostávat 25 procent denního vyměřovacího základu. Od 1. ledna 2009 se ale kvůli platnosti nového zákona o nemocenském pojištění znovu začala uplatňovat karenční doba. Zastánci opatření tvrdili, že zaměstnanci krátkou a od začátku hrazenou pracovní neschopnost zneužívali. Oporu měli i v číslech - karenční doba znamenala v roce 2008 dramatický meziroční úbytek lidí v pracovní neschopnosti a pro státní kasu úsporu v řádu miliard.

Opozice se na ÚS obrací se střídavým úspěchem

Opozice se v minulých letech na Ústavní soud opakovaně obracela v případech, kdy se jí klíčové vládní zákony nevedlo zastavit. Už v roce 2008 se poslanci ČSSD pokusili zrušit Ústav pro studium totalitních režimů. Přes rozdílné názory ale soudci nakonec žádost zamítli. Úspěšná byla naopak v březnu 2011, kdy soud kvůli zneužití stavu legislativní nouze vrátil do sněmovny vládní balíček sociálních škrtů. O měsíc později zrušili soudci vládní úspory na stavebním spoření. Na konci roku 2011 se sociální demokracie pokusila zvrátit rozhodnutí sněmovní většiny znovu. Snahu zrušit povinnost policistů a dalších příslušníků bezpečnostních sborů odpracovat 150 hodin přesčasů bez odměny ale soud zamítl.

Zdroj: ČT24, ČTK

      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.