Ministerstvo se plánu na vyvlastňování pozemků pod letišti úplně nevzdalo

Ministerstvo dopravy chce, aby letiště vlastnila všechny pozemky, na kterých leží. K vypořádání vztahů mezi majiteli pozemků a vlastníky tuzemských letišť mělo podle návrhu novely posloužit i vyvlastňování. Vláda ale v únoru jednání o návrhu přerušila, ministr Dan Ťok (nestr. za ANO) svůj záměr ale nevzdává, podle něj na jeho návrh dojde při dalším projednávání.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK Autor: Josef Vostárek

„Předkladatel návrhu zákona upřednostňoval variantu D (tedy vyvlastnění) při založení nové kompetence Úřadu (pro civilní letectví) jako speciálního vyvlastňovacího úřadu,“ uvádí se v důvodové zprávě, kterou ministerstvo doprovodilo svůj návrh. Jeho přijetí by se zřejmě dotklo stovek majitelů půdy.

V Česku je v provozu 92 letišť, z toho 18 podle materiálů ministerstva dopravy jsou letiště s mezinárodním provozem a čtyři patří armádě. Osm letišť, jako jsou Letiště Václava Havla v Praze a velká regionální letiště jako v Brně nebo Karlových Varech, umožňuje přistávání letadel i za zhoršených povětrnostních podmínek, kdy je třeba pilotovat pomocí přístrojů.

V případě devíti českých letišť už došlo na soudní spory, patří k nim i to ruzyňské, kde se dva vlastníci domáhali odstranění ranveje. Český aeroholding ale pro ČT uvedl, že se pražské letiště již s vlastníky pozemků dohodlo na podmínkách užívání a všechny pozemkové záležitosti má v současnosti vyřešeny.

Video Události
video

Události ČT: Ministerstvo zatím od vyvlastňování pozemků pod letišti ustoupilo

Ministerstvo s návrhem neuspělo a při posledním jednání o věci nakonec požadavek na vypořádání pozemků opustilo. Ministr Ťok ale předpokládá, že čas pro vypořádání letišť s majiteli pozemků ještě přijde. „Letecká lobby měla dostatek síly, aby se tenhle záměr dostal ze zákona pryč. Myslím, že se o tom budeme bavit při příští novele,“ uvedl.

Samotným vyvlastňováním chystalo ministerstvo dopravy pověřit Úřad pro civilní letectví (ÚCL), proti čemuž se ale postavilo ministerstvo pro místní rozvoj. To požadovalo, aby rozhodovací pravomoc o vyvlastnění zůstala obcím s rozšířenou působností, jak je tomu v současnosti i v jiných případech.