“Účastníci zájezdu” z Osvětiman nominováni na cenu veřejnosti

Nominaci na Česko-slovenskou cenu veřejnosti (v rámci soutěže Novinářská cena) si vysloužila vedle jiných i reportáž Lukáše Landy (Reportéři ČT) s názvem „Účastníci zájezdu“, která mapuje cestu příznivců prezidenta Miloše Zemana z Osvětiman a Zlína do Prahy. Strana práv občanů jim na cestu do hlavního města vypravila autobusy. Během oslav 17. listopadu na Albertově podpořili prezidenta, a pak zamířili na prominentní prohlídku nepřístupných prostor Hradu, zorganizovanou hradním kancléřem Vratislavem Mynářem.

Video Reportéři ČT
video

Reportéři ČT: Účastníci zájezdu

„V září loňského roku kvůli bezpečnosti prezidenta Zemana padaly na Pražském hradě hlavy za to, že někdo vylezl na střechu Pražského hradu a pověsil tam červené trenýrky. Dva měsíce poté se dva autobusy naprosto neprověřených a nezkontrolovaných lidí procházejí po Pražském hradě v bezprostřední blízkosti kanceláří prezidenta republiky, a vše je prý v pořádku,“ komentuje akci autor reportáže Lukáš Landa.

Novinářská cena je každoročně pořádaná soutěž organizovaná Nadací Open Society Fund, která hodnotí a oceňuje kvalitní novinářské příspěvky vydané za uplynulý rok v České republice. Ceny se budou předávat ve čtyřech kategoriích: kategorie psané žurnalistiky, kam spadá cena za nejlepší rozhovor, reportáž, komentář a analyticko-investigativní příspěvek; dále pak kategorie audiovizuální žurnalistiky, online žurnalistiky a také kategorie zvláštních cen. Sem patří mimo jiné i Česko-slovenská cena veřejnosti, jejímž hlavním kritériem výběru je především výrazný společenský dopad příspěvku.

 

Rozhovor s Lukášem Landou (Reportéři ČT): Jak vznikali „Účastníci zájezdu“

Jak dlouho vám trvalo se na reportáž připravit?

O postavu hradního kancléře Vratislava Mynáře jsem se začal zajímat během léta, když se veřejně spekulovalo o tom, zda dostane bezpečnostní prověrku nebo ne. V rámci tohoto prověřování jsem navštívil i Osvětimany, tedy městys, odkud pochází a kde podniká právě pan Mynář. Mluvil jsem tam s celou řadou lidí. Od jednoho z nich mi pak pár dní před 17. listopadem přišla informace, že se daný zájezd připravuje. Nebylo to ostatně nic tajného, pozvánka na akci byla umístěna i na oficiálních webových stránkách obecního úřadu. Na samotném zájezdu na podporu Miloše Zemana by nebylo nic špatného, kdyby na letáku neslibovali i návštěvu jinak nepřístupných prostor Pražského hradu a občerstvení. Pak jsem vše musel zorganizovat během pár dní.

Jak reportáž vznikala?

Obrovskou zásluhu na reportáži má kameraman Jiří Krejčík, který, byť s pražským přízvukem, dokonale splynul s obyvateli Osvětiman. Právě sehnat narychlo figuranta do autobusu, který by zároveň uměl natáčet a byl nejlépe z okolí Osvětiman, byl největší problém. Nakonec se to nepodařilo, a tak jsem poprosil právě Jirku Krejčíka, jestli by to nezkusil on. Volal na obecní úřad pouhý den před odjezdem. Pracovnice úřadu se ho ještě ptala, kolik míst by chtěl. Je neuvěřitelné, že druhý den se Jirka procházel bez jakékoliv kontroly po Pražském hradě.

Byl problém se na akci dostat jako novinář?

Organizátoři nevěděli, že je na akci novinář. Kdyby to věděli, na akci by se určitě chovali jinak, nepřirozeně, program by nejspíše změnili. Ale pan Krejčík se přihlásil pod svým pravým jménem, nenatáčel skrytou kamerou, ale na fotoaparát a mobilní telefon, stejně jako další účastnici zájezdu. Prakticky všichni chtěli mít vzpomínku na netradiční zážitek.

Vyskytly se v průběhu natáčení nějaké potíže - například že natáčíte v reprezentačních prostorách hradu, které nejsou veřejnosti běžně přístupné?

Nás právě překvapilo, do jakých prostor byli účastníci zájezdu z Osvětiman vpuštěni a hlavně, jak se tam chovali. Měli sice průvodkyni, ale přesto sedali do historických křesel, které znáte například z fotografií z návštěvy prezidenta Obamy. Neuvěřitelná scéna je taky ta, jak Osvětimanští otáčejí historický koberec a spekulují o jeho ceně. Jinak žádné potíže s natáčením jsme neměli, překvapilo nás naopak, jak vše bylo perfektně zorganizováno, včetně parkování v garážích Pražského hradu.

Jak na vás celá akce působila?

Nejvíce ohlasů to hodnotilo jako bizarní divadlo. S tou definicí bych se ztotožnil. Bohužel to však nebylo divadlo, ale smutná realita.

Jak se na to díváte z hlediska bezpečnosti?

To je obrovský problém. V září loňského roku kvůli bezpečnosti prezidenta Zemana padaly na Pražském hradě hlavy za to, že někdo vylezl na střechu Pražského hradu a pověsil tam červené trenýrky. Z funkce musel odejít i tehdejší šéf Útvaru pro ochranu prezidenta Petr Dongres. Dva měsíce poté se dva autobusy naprosto neprověřených a nezkontrolovaných lidí procházejí po Pražském hradě v bezprostřední blízkosti kanceláří prezidenta republiky, a vše je prý v pořádku. Tady je vidět naprosto odlišný přístup k těmto dvěma případům. Podle bezpečnostních expertů mohl ale kdokoliv z autobusu bez problémů pronést třeba i nálož. Nikdo je nekontroloval.

Podařilo se vám zjistit, kdo akci platil?

Financování celé akce je další neznámá. Ihned po akci se organizátoři nemohli shodnout, kdo akci vlastně objednal a kdo ji zaplatí. Měnili verze. Nakonec se k placení přihlásila Strana práv občanů, ale jestli to tak skutečně bylo a zda částka odpovídá skutečným nákladům, nevíme.