Jedenadevadesátiletá Gréta Koutná přežila německé bombardování v Polsku i sovětské vězení. Na východní frontě se pak dobrovolně přihlásila do československé jednotky, kde se seznámila se svým manželem Jakubem Koutným. Mimo jiné pracoval v odvodní komisi, kde společně s generálem Heliodorem Píkou vytahoval ze sovětských lágrů uvězněné československé občany. Do gulagu se mohli Čechoslováci dostat i za pouhé nedovolené překročení sovětských hranic. Nebýt intervencí generála Píky, mohl být jejich osud velice špatný. Píka z nich chtěl učinit základ jednotky v Buzuluku, která neměla stále dost lidí. "Píka přesně věděl, co má od Sovětů žádat, ať mu z toho nebo toho lágru pošlou, hlavně tenkrát šlo o naše Podkarpatské," vzpomíná Gréta Koutná

Osobně se znala s Ludvíkem Svobodou nebo s prvním padlým hrdinou Otakarem Jarošem. Kapitán Jaroš podle jejího mínění musel u Sokolova zemřít. "Byl poslán na místo bez obrany. Jim se stalinský komunismus nelíbil, tak museli pryč," soudí. S Československým armádním sborem prošla z Buzuluku až do Prahy. Po únoru 1948 odešla do Izraele, pak do Spojených států. Jejího manžela komunistický režim zlikvidoval, byl zatčen a odsouzen za velezradu a vyzvědačství. Zemřel v Leopoldově v roce 1960. Gréta se do Prahy vrátila až v roce 1989.

Osudu Gréty Koutné se věnovali i Reportéři ČT.