Parkinsonovu nemoc připomíná světový den, tisíce lidí ale trápí neustále

Neurolog: Parkinsonova nemoc není nemoc stáří (zdroj: ČT24)

Světový den Parkinsonovy nemoci připadá na 11. duben, dennodenně ale choroba sužuje jen v Česku podle odhadů 15 až 25 tisíc lidí. Parkinsonova nemoc je zákeřná tím, že její příznaky přicházejí pozvolna a zprvu nejsou jasně rozpoznatelné. Jak ale podotkl neurolog Robert Jech, žádná prevence Parkinsonovy nemoci stejně není.

Říká se občas, že kdo pije a kouří, vyhne se Parkinsonově nemoci. To však Robert Jech v rozhovoru pro ČT jednoznačně odmítl. Souvislost totiž není zřejmá. „Víme z epidemiologických studií, že populace, která kouří a je vystavena expozici alkoholu, je spojena s menší pravděpodobností, že se u ní rozvine Parkinsonova nemoc. Ale to nemusí být kauzální souvislost. Může to být dáno tím, že tento segment populace alkohol a kouření nemá rádo,“ uvedl lékař z neurologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Parkinsonovu nemoc ale halí i další fámy. Mylná je například i představa, že jde o nemoc stáří. „Může vzniknout ve věku mladším 50 nebo 40 let, to stáří rozhodně není,“ upozornil Robert Jech. Konečně ani není pravda, že by Parkinsonova nemoc probíhala vždy stejně. Například třes se někdy vůbec neprojeví. „Neexistuje jediná Parkinsonova nemoc, je celá řada různých subtypů. Každá z nich je podmíněna něčím jiným. Proto vznikají v jiném věku a jinak se manifestují,“ přiblížil neurolog.

Jak Parkinsonova choroba vzniká, zatím není zcela zřejmé. Představu, co nefunguje, však již vědci a lékaři mají. „Víme, že část mozku, které říkáme černá substance, která produkuje látku dopamin, začne předčasně zanikat. Buňky, které látku vytvářejí, odumírají a výsledkem je, že hlavní odběratel dopaminu, což jsou bazální ganglia, hluboké struktury v mozku, začnou strádat. To se projevuje zpomalením, pacient nejenže je neobratný, ale končetiny má pomalejší,“ popsal Robert Jech.

Vyléčit nelze, odhalit jen obtížně

Vyléčit nemoc, která sužovala například papeže Jana Pavla II., malíře Salvadora Dalího a podle některých vědců také Adolfa Hitlera, nelze. Složitá bývá podle Jecha i její diagnóza. „Zprvu příznaky ani nepostřehneme. Zpočátku bývají skryty za pocitem ztuhlosti končetiny nebo občasným třesem. Ovšem později se stávají stále zřetelnějšími, pacienta donutí něco dělat a většinou jsou to rehabilitační, interní nebo praktičtí lékaři, kteří přijdou s pacientem poprvé do styku,“ upozornil.

Způsob, jak nemoc odhalit co nejdříve, vyvíjejí vědci na ČVUT. Jde o metodu, která rozpozná počínající Parkinsonovu nemoc z pacientovy řeči. „Řeč je ovládána velkým množstvím svalů a zapojuje se do ní několik mozkových center. Její porucha je jedním z prvních signálů onemocnění mozku,“ řekl již dříve hlavní řešitel týmu analyzujícího poruchy řeči je Jan Rusz. Počítačové programy, které chorobu rozpoznají z řeči a písma, představili také na brněnském VUT.

Podle Roberta Jecha ale navzdory výzkumu, který probíhá na předních vysokých školách, nejsou podmínky pro nemocné Parkinsonovou nemocí v Česku ideální. „Existují centra, která se zajímají speciálně o tyto pacienty. Nejsou ale dobře dosažitelná pro všechny naše pacienty,“ nastínil. Dodal, že je problém i s rehabilitací a také se sociálními službami. Ne pokaždé totiž člověk s Parkinsonovou chorobou získá nárok na invalidní důchod.