Šéf lékařské komory: Lidem už nemůžeme garantovat ani bezpečnost zdravotní péče

Současná krize v českém zdravotnictví už narostla do takových rozměrů, že Česká lékařská komora nemůže lidem garantovat ani prostou bezpečnost zdravotní péče. V Hydeparku to uvedl šéf komory Milan Kubek. Problémem jsou prý hlavně přesčasové hodiny: „Máme čím dál tím větší nedostatek lékařů a zdravotnictví je čím dál tím víc podfinancované.“ Proto spouští ČLK ve spolupráci s PR agenturou kampaň, která má vrcholit před podzimními volbami. Jenže podle údajů zdravotních pojišťoven jde letos do českého zdravotnictví nejvíc peněz v historii - poprvé přes 250 miliard. 

Milan Kubek
Zdroj: ČTK Autor: Václav Šálek

Zdravotníci v minulých dnech vyzvali vládu, aby jim do tří let zvýšila platy o necelou třetinu, každý rok o deset procent. Podle zástupců zdravotnických odborů a České lékařské komory z Česka lékaři odcházejí do zahraničí a pouze vyšší platy odchody zastaví.

Předsedkyně zdravotnických odborů Dagmar Žitníková zdůraznila, že odchody zdravotníků mají jasný důvod – jinde si vydělají víc. ČLK odhadla, že v nemocnicích chybí asi tři tisíce lékařů oproti stavu, kdy by mohly dodržovat zákoník práce a počty přesčasových hodin. Podle zdravotnických odborů chybějí v celém Česku v současnosti rovněž tisíce zdravotních sester.

Představitelé odborných lékařských společností přiznávají, že bez překračování limitu přesčasů by nemocnice nebyly schopny zajistit péči o pacienty. V průměru měli loni například chirurgové za rok 1000 přesčasových hodin, tedy 2,5krát víc, než povoluje zákon (416 hodin).

„Situace nabyla takových rozměrů, že je nutno zahájit velmi intenzivní léčbu pacienta, který byl přiveden na akutní péči a musí být resuscitován. Nelze to udělat bez finančních prostředků, bez zásahu do státního rozpočtu a bez dohody koaličních stran,“ dodal šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Stát má podle ČLK zvednut odvody za státní pojištěnce

ČLK už proto představila plán, jak platovou situaci zdravotníků zlepšit a zabránit jejich odchodu za hranice. Odvody státu za děti, důchodce či nezaměstnané by se měly skokově zvýšit a pravidelně valorizovat, ČLK rovněž navrhuje uvalení zdravotní daně na tabák a alkohol. 

Platy personálu by do tří let měly díky získaným penězům stoupnout o 30 procent a způsob odměňování v krajských, státních a obecních lékařských zařízeních by se měl sjednotit tak, aby nedocházelo mezi centry a periferií k platovým výkyvům u vykonávání téže práce. 

Zvýší žaloba růst platů doktorů?

Lékařský odborový klub podal nedávno kvůli platům lékařů žalobu na Českou republiku. Požaduje v ní splnění memoranda, kterým stát v roce 2011 zaručil, že nejpozději k 1. lednu 2013 dosáhnou platy lékařů v nemocnicích 1,5 až trojnásobku průměrné mzdy v zemi, podle kvalifikace, praxe a při maximálně osmi hodinách přesčasů týdně. Výměnou za to lékaři ukončili protestní akci Děkujeme, odcházíme.

Lékařský odborový klub počítá, že pro splnění memoranda by platy lékařů měly stoupnout podle délky praxe zhruba o 12-25 tisíc. Vláda to ale odmítá. Podle premiéra i ministra zdravotnictví není memorandum, podepsané někdejším ministrem Leošem Hegerem (TOP 09), právně závazné. Že by Lékařský odborový klub se žalobou uspěl, kabinet neočekává.

Do zdravotníctví jde letos nejvíc peněz v historii

Do zdravotnictví půjde letos nejvíce peněz v historii - poprvé více než 250 miliard korun. Bude to téměř o deset miliard více než loni. Vyplývá to ze zprávy příslušných pojišťoven, kterou projednala vláda.

Všechny zdravotní pojišťovny plánují pro letošek kladnou bilanci, takže je vidět, že hospodaříme dobře a systém je stabilizován, říká ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD). Přes polovinu všech vybraných peněz posílají pojišťovny do nemocnic. Ty letos získají víc než 132 miliard korun. 

Ministr zdravotnictví by chtěl příští rok zvýšit dotace státu do zdravotnictví o 10 miliard korun. Díky tomu by mohly vzrůst platy lékařů o deset procent. Tím se ovšem dostává do již tradičního sporu s ministrem financí Andrej Babišem (ANO), který deset miliard nepovažuje za reálných. A Babiš opět dodává, že ministr zdravotnictví by měl začít řídit svůj resort transparentně.  

Na Babišovu stranu se částečně přiklonil i ministr zemědělství a první místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Úspory je prý třeba hledat uvnitř resortu - od Němečka by chtěl také vědět, kde by měl stát vzít prostředky na vyšší platby za státní pojištěnce. O vyšších státních dotací do zdravotnictví bude vláda jednat v červnu. 

Podle místopředsedy zdravotnického výboru ve sněmovně Bohuslava Svobody (ODS) jsou sice problémem českého zdravotnictví peníze - financí je málo jak na provoz nemocnic, tak na platy. Jenže se prý neřeší základní příčina: „Jak máme drahé zdravotnictví jako celek. Jestli máme adekvátní počet zdravotnických zařízení, která jsou napojena na systém zdravotního pojištění. Některé nemocnice jsou dvacet kilometrů od sebe,“ uvedl Svoboda v Hydeparku. Absolutní počet lékařů je podle něj vysoký, ale v nemocnicích nechce nikdo pracovat, protože jsou nároky vzhledem k platu neúměrné.

Peníze chtějí i praktici

Závažnost situace ve zdravotnictví současně ještě zvyšují aktuální požadavky praktických lékařů, podle kterých nelze problém české medicíny zjednodušovat na nedostatek doktorů v nemocnicích; sdružení praktiků proto vládu zažádalo o navýšení peněz i pro ambulantní péči.

Podle sdružení praktiků nelze udržet fungující systém bez přesunu části akutní péče z nemocnic do ambulancí, tedy omezení této péče v nemocnicích, a bez posílení následné a dlouhodobé péče. Nezbytná je i přiměřená spoluúčast pacientů, uvádí se v prohlášení.

Sdružení navíc prohlásilo, že po zrušení regulačních poplatků v roce 2015 stoupl počet vyšetření v ordinacích praktických lékařů o desítky procent. Nepříznivý trend nárůstu počtu pacientů v ambulancích pokračuje podle delegátů i letos, ale platba od zdravotních pojišťoven přitom neroste, nebo jen minimálně.

Sdružení proto požaduje v příštím roce navýšit o deset procent tzv. kapitační platbu, měsíční úhradu pojišťovny za každého registrovaného pacienta. Data zdravotních pojišťoven však podle ministerstva zdravotnictví nárůst vyšetření nepotvrzují.