Senátoři chtějí zákonem uznat zásluhy účastníků květnového povstání 1945

Praha – Senátoři chtějí zákonem uznat zásluhy účastníků protifašistického povstání z roku 1945, které se má oficiálně přejmenovat na České národní povstání. Návrh symbolicky předložili v době oslav jeho 67. výročí. Účastníci povstání by podle předlohy měli dostat pamětní odznak od ministerstva obrany. Se zvláštní finanční kompenzací pro ně ale návrh zákona nepočítá.

Účastníci povstání, kteří získali od ministerstva obrany příslušné potvrzení, by sice měli mít podle návrhu „postavení plnoprávného účastníka národního boje za osvobození“, s nímž se pojí zvláštní příspěvek k důchodu ve výši 1 338 korun měsíčně, o potvrzení účasti na povstání ale bylo možné žádat jen rok po přijetí zákona o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa z roku 2005. Aktéři povstání měli na potvrzení nárok v případě, že v době mezi 30. dubnem 1945 a 12. květnem 1945 alespoň tři dny bojovali proti nacistické moci. Z žijících účastníků povstání má potvrzení jen zhruba 150 lidí.   

Zákon má podle jeho předkladatelů především „vyjádřit úctu a vděčnost ženám a mužům, kteří v období nacistické okupace s nasazením vlastních životů, osobní svobody i majetku aktivně bránili hodnoty svobody a demokracie“. Měl by také rehabilitovat význam povstání proti nacistické přesile, který byl v minulosti bagatelizován a zlehčován. Předkladatele zákona také navrhují, aby se 5. květen jako významný den už nepřipomínal jako Květnové povstání českého lidu, ale jako České národní povstání. 

V českých zemích se podle historických pramenů povstání uskutečnilo ve skoro 300 obcích. Aktivně se ho zúčastnilo zhruba 130 tisíc lidí, z čehož asi sto tisíc pomáhalo v Praze stavět barikády. Povstání začalo 1. května v Přerově na základě mylné informace o německé kapitulaci. Poslední přestřelka byla zaznamenána 11. května nedaleko Milína u Příbrami mezi partyzány a příslušníky SS. O den později se po podpisu kapitulace v rakovickém mlýně u Čimelic zastřelil generálporučík SS Carl von Pückler-Burghauss, což je historiky považováno za symbolický poslední výstřel války na českém území.