Třídění bioodpadu komplikuje neznalost, v kontejnerech končí leccos

Česká inspekce životního prostředí loni zdvojnásobila počet kontrol. Zaměřila se na sběrny kovů, ale také na nakládání s odpady. Kontrovala také, zda obce plní novou povinnost zajistit třídění bioodpadu. Ukázalo se, že až na výjimky obce třídění umožňují. Současně ale některé kontejnery s bioodpadem doplácejí na neznalost či neukázněnost lidí, kteří do nich házejí i předměty, které biologicky rozložitelné nejsou.

Video Události
video

UDÁLOSTI: Třídění bioodpadu nabízejí obce již rok

Obce mají povinnost nabídnout lidem možnost třídění bioodpadu. Na radnice ale také spadá úkol poradit si s následky nesprávného třídění. Například v jihomoravských Vacenovicích byly původně čtyři kontejnery na bioodpad, po roce ale zbývá jediný. „V ostatních kontejnerech byl azbest, kamení, deska z kuchyňské linky. Kompostárna nám to přestala brát,“ vysvětlil odstranění dalších tří technický pracovník obecního úřadu Lubomír Bábík.

Vacenovice podobně jako řada dalších obcí tak spoléhají při zajišťování prostoru pro bioodpad především na sběrný dvůr. „Tady se to roztřídí,“ poznamenal Lubomír Bábík.

Z bioodpadu vzniká kompost, lidé si pro něj chodí 

Mezi biologicky rozložitelný odpad patří například zbytky ovoce a zeleniny či spadané ovoce, posekaná tráva nebo větve, ale i plevel, hlína z květináčů, štěpka či piliny. Naopak jím ale nejsou zbytky jídel, maso nebo třeba dřevěné výrobky.

Kontejnery na bioodpad nebo jeho sběr zajišťují, že rozložitelné zbytky nekončí ve spalovnách, nýbrž v kompostárnách. „Vznikne krásný kompost, který si lidé odebírají na zahrádky, do květináčů, na pole, do vinohradů,“ shrnula starostka Ratíškovic Anna Hubáčková. 

Dostupnost míst, kde lze vyhodit bioodpad, kontroluje Česká inspekce životního prostředí. Tři obce za to, že  novou povinnost zanedbaly, pokutovala. Nešlo však o závratné částky. „Pět tisíc,“ přiblížil starosta pokutovaných Žimutic Zdeněk Šálený. Je však přesvědčen, že obec povinnost neporušila. „Myslíme si, že občané měli možnost nějakým způsobem třídit,“ podotkl.

Pokuty od ČIŽP dostali stavbaři i vodní elektrárny

Pokuty ale rozdávala ČIŽP i z jiných důvodů než nedostupnost třídění bioodpadu. Nejvyšší postih dostala firma, která prováděla terénní úpravy na Rokycansku. Místo zeminy a štěrku použila odpad včetně toho ze stavby divadla v Plzni a skládek.

Velmi vysokou pokutu – přes 1,5 milionu korun – dostal také majitel lesa v Českém ráji za nepovolené kácení. Paseku, která vznikla, navíc nikdo neuklidil ani neosázel.

„Provedli jsme o více než tisíc kontrol více než v předchozím období. Šlo zejména o technické složky, to znamená ochranu ovzduší, nakládání s odpady a ochranu vod,“ shrnul ředitel ČIŽP Erik Geuss.

V loňském suchém létě tak inspektoři zkontrolovali i 144 malých vodních elektráren. Dvaceti dali pokutu za to, že braly víc vody, než je povoleno.