Za předčasný konec sKarty nebude muset stát platit spořitelně

Místo roku 2024 skončil kritizovaný projekt sKaret o deset let dříve. Stát za to ale nebude muset České spořitelně platit náhradu. Ministerstvo práce a sociálních věcí se s ní dohodlo. Banka původně chtěla po státu 203,8 milionu korun.

„Banka a ministerstvo se dohodly, že z důvodu ukončení projektu sKarta v důsledku legislativních změn ponese každá ze stran své náklady vynaložené v projektu,“ oznámila mluvčí spořitelny Kristýna Havligerová. Ani bance, ani ministerstvu tak nepřísluší náhrada nákladů. „Je obrovský úspěch, že se obě dvě strany dokázaly rozumným způsobem dohodnout,“ okomentoval náměstek ministryně práce a sociálních věcí Robert Baxa.

Spořitelna se v aktuální dohodě se státem také zavázala, že zajistí pro původní držitele sKaret možnost výběru zůstatků z účtů ve všech svých pobočkách zdarma, a to minimálně do 31. března 2018. „V současné chvíli si ještě 33 500 uživatelů nevyzvedlo zůstatek ze zrušených účtů v částce 11 milionů korun. Na mnoha z nich však leží malé částky do deseti korun,“ sdělila mluvčí banky.

Ministerstvo odmítalo spořitelně zaplatit

Před více než dvěma lety Česká spořitelna oznámila, že bude žádat kvůli konci karet náhradu ve výši přes 200 milionů. Ministerstvo tehdy jakékoli kompenzace odmítlo platit a stejný názor zastávalo i nynější vedení úřadu. Nakonec se dohodly.

Někdejší ministr přechodné vlády František Koníček před zastavením projektu řekl, že ministerstvo kvůli sKartám vydalo asi 82,54 milionu korun a zrušení ho vyjde na více než 5,24 milionu. Česká spořitelna dříve uváděla, že ji systém stál asi 300 milionů.

Kritizovaný projekt karet pro výplatu sociálních dávek odstartoval v létě 2012 za ministra Jaromíra Drábka (TOP 09). Smlouvu na provozování systému získala Česká spořitelna, a to na 12 let. Počítalo se s tím, že by se v budoucnu takto vyplácely i důchody. K sKartám ale měli výhrady politici tehdejší opozice i koalice, odboráři, rada postižených, ochránci dat či ombudsman.

Parlament pak v roce 2013 přijal zákon, který systém zrušil. Postupně se pak ukončoval provoz sKaret do dubna 2014. Za posílání dávek potřebným přes karty místo poštou se podle státu uspořilo kolem čtyř desítek milionů. Původně to mělo být víc, sKartu mělo mít totiž milion lidí.