Pro děti cizinců budou mít norské úřady zvláštní oddělení, pravidla ale platí stejná

Norskem podepsaná Haagská úmluva o právech dítěte bude zásadním způsobem řešit mezinárodní spory o děti. Kvůli lepší komunikaci vznikne v Barnevernetu i oddělení, které komunikaci s ostatními zeměmi bude řešit. Přesto norské úřady rodiče cizince vyzývají, aby se před přestěhováním do této země informovali o tom, jaké zákony tam při výchově dětí platí.

Video Události
video

Pro děti cizinců budou mít norské úřady zvláštní oddělení, pravidla ale platí stejná

Neodebíráme děti jako na běžícím pásu, tak reaguje Barnevernet na případy odebírání dětí v Norsku, které v současné době řeší i česká diplomacie. „Akutní odebírání dětí se skutečně nestává často. Je to vyhrazeno ze zákona pouze pro případy, kdy dítěti hrozí závažné ublížení na zdraví, nebo mu jde o život,“ řekla právní poradkyně vrchního ředitelství Barnevernetu Agnete Krogvigová.

Podle právní poradkyně Barnevernetu mají sociální pracovníci od nahlášení týden na to, aby zjistili, zda jde o skutečné podezření. Pokud se potvrdí, běží tříměsíční lhůta, během které se musí prošetřit vztahy a situace v rodině. „Pak Barnevernet určí, zda je rodina v pořádku a může si dítě ponechat, nebo zda je nutné zapojit nějaká pomocná opatření,“ popsala Krogvigová.

Nové oddělení Barnevernetu bude řešit případy dětí cizinců

Současnou praxi - hlavně v případě dětí cizinců - bude měnit fakt, že Norsko podepsalo Haagskou úmluvu o právech dítěte. Jak norská strana, tak i ta česká připouští, že k podepsání Haagské úmluvy došlo i kvůli tlaku ostatních evropských států. „Můžeme spekulovat o tom, že mimo jiné i na nátlak Česka ratifikační proces v posledním roce eskaloval tak, že se Norsko stalo účinně smluvním státem,“ řekl ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí Zdeněk Kapitán.

Mezinárodní spory o děti bude nově řešit speciální oddělení. „Tato kancelář bude spolupracovat s obdobnými instancemi v členských zemích, například v Česku,“ vysvětlila Krogvigová.

Lednová demonstrace proti Barnevernetu
Zdroj: ČTK
Autor: Ondřej Deml

Novinka umožňuje i to, aby se případ řešil v zemi původu dítěte. Nebude to ale pravidlo. Přesto Norsko varuje - před příjezdem k nám si každý musí zjistit, jaké zákony u nás platí. „Já bych vyzvala všechny rodiče, kteří přichází do Norska ze zahraničí, aby si dobře nastudovali, jaká práva tady fungují, a dodržovali je. Mimo jiné není dovolené bít děti, a to ani z výchovných důvodů,“ upozornila právní poradkyně vrchního ředitelství Barnevernetu.

Haagská úmluva o právech dítěte vznikla v roce 1996 a jejími signatáři je 42 států. Česká republika ji podepsala v roce 2001. Úmluva mimo jiné vyžaduje, aby stát bral ohled na vztah dětí k zemi původu. Od července by tím pádem děti, které Norsko eventuálně odebere například českým rodičům, neměly končit u norských pěstounů. Přistoupení k Haagské úmluvě a zřízení úřadu, který bude komunikovat se zahraničními institucemi na ochranu dětí, nebude mít zpětný účinek. Spor o české bratry Michalákovy, které odebral Barnevernet rodičům před pěti lety, tak bude pokračovat v plném rozsahu.