Výstava ČHMÚ ukazuje, jak šel čas nejen s měřením počasí

Praha - Výstava v Clam-Gallasově paláci Voda a vzduch kolem nás, kterou pořádá Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), dnes otevřela své brány veřejnosti. Návštěvníci mají možnost dovědět se informace nejen o historii samotného ústavu, ale také o vývoji měřících zařízení. K výstavě probíhá i doprovodný program s možností absolvování různých přednášek o historii měření či změnách klimatu.

Meteorologické měření má u nás bohatou historii. První měřící instituce vznikla na našem území v roce 1919, kdy byl založen Stání ústav meteorologický a zároveň i Státní ústav hydrologický. „V roce 1954 pak vnikl Hydrometeorologický ústav, postupně k sobě přidal čistotu ovzduší a od roku 1981 jsme Českým hydrometeorologickým ústavem,“ uvedl kurátor výstavy Radim Tolasz. Expozice nabídne jednak panely ukazující vývoj hydrometeorologického měření, a také samotné přístroje historické i moderní.

Počátky samotného měření a pozorování počasí můžeme na českém území hledat již v osmnáctém století. V roce 1775 v jezuitské koleji v pražském Klementinu začalo měření teploty vzduchu, které je od té doby až po současnost nepřerušené. „Tato řada měření je vzácná. Stojí za zmínku, že je jednou z nejdelších v Evropě a dokonce na světě. Nám se daří do dnešní doby měřit ve stejných podmínkách, se stejnými přístroji a na stejném místě,“ podotkl Tolasz. Návštěvníci pak mohou sledovat, jak měřící stanice na našem území postupně přibývaly.

Meteorologická měření jsou přesnější než před 15 lety

S původními přístroji pracovali meteorologové ještě před patnácti lety. Poté je ale nahradila automatická měřící zařízení, která výstava podrobně představuje. Nicméně i přes určitou modernizaci se přesnost přístrojů příliš nezměnila. Zato spolehlivost předpovědí zaznamenala velké pokroky. „Přidáváme nové přístroje, máme radarové měření srážek, družicové snímkování atmosféry a to jsou všechno informace, které nám pomáhají tzv. nakrmit meteorologické modely, které jsou samozřejmě nesrovnatelně přesnější,“ připomněl kurátor výstavy.

Na zajímavých doprovodných přednáškách pro veřejnost se podílejí kromě odborníků z ČHMÚ také experti z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a z Ústavu akademie věd. „Přednášky se týkají například měření a sledování bouřek, povodní či kvality ovzduší,“ podotkl Tolasz. Pozornost bude věnována také současným extrémním výkyvům počasí. „Výkyvy v počasí se vyskytovaly vždycky. Třeba zrovna konec 19. století kolem roku 1890 se extrémy srážkové, povodňové a teplotní vyskytovaly téměř stejně často jako dnes,“ upozornil Tolasz.

Rozhovor s Radimem Tolaszem ve Studiu 6 (zdroj: ČT24)