Praha - Pirátské strany se chtějí po vzoru svých švédských a německých kolegů začít výrazněji prosazovat v politice. Chystají proto společnou kampaň pro volby do Evropského parlamentu v roce 2014. Spolupráce by mohla být dokonce základem budoucí pirátské frakce v parlamentu. Zaznělo to dnes na konferenci pirátských stran, která se koná v Praze. Na dvoudenní konferenci přijeli mimo jiné zakladatel pirátského hnutí Rick Falkvinge a švédská europoslankyně Amelia Andersdotterová. Strany bojují hlavně za svobodný internet. V poslední době se piráti výrazně angažovali proti smlouvě ACTA, která reguluje internetové prostředí.
Pirátské strany usilují o výraznější slovo v politice
Otevřená politika bez korupce a transparentní veřejná správa - to jsou hlavní body pirátského programu v Evropě. Na programu konference je kromě volby nového předsednictva světového pirátského hnutí zejména příprava na volby do Evropského parlamentu. Piráti chtějí zaujmout společnou strategii, aby získali více poslaneckých křesel - v současné době mají díky hlasům švédských voličů dva europoslance.
Evropský parlament ale není jejich jedinou metou, uspět by chtěli také v národních vládách jednotlivých evropských zemí. Velkou naději jim dává Německá pirátská strana, kterou by podle posledních průzkumů ve volbách do spolkového sněmu volilo 13 procent voličů. Obsadila by tak třetí místo a předstihla i tradiční německou parlamentní stranu - zelené. I proto přijely do Prahy štáby dvou největších německých veřejnoprávních televizí ARD a ZDF. „Máme velkou šanci změnit politiku nejenom v Německu, ale i v celém světě,“ prohlásil Pavel Mayer z Německé pirátské strany.
Cory Doctorow, kanadsko-britský spisovatel a aktivista pirátského hnutí
„Piráti strhávají pozornost k tomu, co mohou pro život každého občana znamenat i zdánlivé nuance v informační politice. Tím mohou v širší politické debatě parlamentům či vládám pomoci, aby tuto legislativu správně definovaly.“
V Česku zatím pirátská strana voliče příliš neoslovila. Při posledních volbách jí dalo své hlasy necelé jedno procento voličů. Piráti věří, že příště budou mít šance větší. „Před 20 lety přišli zelení a všichni říkali: 'to jsou pomatenci ve svetrech, oni chtějí všechno zadarmo.' Teď přicházíme my a cyklus se opakuje,“ myslí si předseda České pirátské strany Ivan Bartoš.
Piráti rozšiřují své řady
Dalším bodem programu bylo také přijímání nováčků. Do Pirátské internacionály dnes vstoupili Slováci, Estonci, Lotyši, Řekové a Chorvati a Pirátská strana Bosny a Hercegoviny. „Myslím, že tak do pěti nebo šesti let budeme etablovanou politickou stranou,“ věří Maša Utkovičová, předsedkyně chorvatských pirátů.
Do Prahy na konferenci osobně přijel Rick Falkvinge ze Švédska - muž, který ve Švédsku před šesti lety pirátské hnutí založil. „Jsem rebel, možná jsem i tak trochu blázen, nechal jsem svoji práci a rozhodl jsem se měnit svět k lepšímu,“ řekl. Přes 200 zahraničních delegátů evropských pirátských stran bude v hlavním městě jednat dva dny, jejich konference oficiálně skončí v neděli večer.
Reportáž Karla Rožánka (zdroj: ČT24)
Pirátské strany vznikají od roku 2006 po vzoru švédských pirátů. V současné době jich je ve světě zhruba 60. Jedním z hlavních témat pirátských stran je svoboda na internetu, angažují se také za omezení autorských práv, která jsou podle nich překážkou volnému šíření hudby, filmů nebo počítačových programů.