Praha - Vláda schválila návrh, který zpřísňuje pravidla pro vyslovení nedůvěry vládě. K prosazení ústavní změny však nemá koalice potřebnou podporu alespoň části opozice. Sociální demokraté ani poslanci strany Jiřího Paroubka NS-LEV 21 s návrhem na zavedení takzvaného konstruktivního vyjádření nedůvěry vládě nesouhlasí. Vláda si od návrhu slibuje posílení odpovědnosti opozice a stabilitu vlád, jeho uvedení do praxe plánuje až po příštích sněmovních volbách.
Přísnější pravidla pro vyslovení nedůvěry dostala na vládě zelenou
„Jsme si vědomi, že návrh vyžaduje ústavní většinu v obou komorách. Navrhovali jsme intenzivní jednání. ČSSD o něm ale neprojevila ochotu jednat,“ uvedl po zasedání premiér Petr Nečas (ODS) s tím, že kabinet je nicméně připraven naplňovat vládní programové prohlášení. Návrh podle něj reaguje na zkušenosti z minulého volebního období, kdy opozice v době českého předsednictví EU ukončila fungování kabinetu Mirka Topolánka (ODS) vyslovením nedůvěry, kterou pak vystřídala úřednická Fischerova vláda.
Opakovaným pokusům o vyslovení nedůvěry by mělo podle návrhu vicepremiérky Karolíny Peake (VV) bránit hned několik změn v pravidlech. Pokud by chtěla opozice vyvolat ve sněmovně hlasování o nedůvěře vládě, musela by se předem shodnout na jménu budoucího premiéra a pro svůj záměr by musela získat podpis 50 poslanců. Institut vyslovení konstruktivní nedůvěry má podle autorů ústavní změny přispět k vyšší stabilitě vlády také tím, že po neúspěšném pokusu o vyslovení nedůvěry by mohli kritici vlády přijít s novým až za půl roku, nebo pokud by získali na svou stranu 80 poslanců.
Karolína Peake:
„Má zabránit krizi vládnutí, kdy někdy opozice využívá práva hlasovat o důvěře vládě tak trochu ze sportu, aniž by měla sama připravený plán B.“
Opoziční ČSSD ale považuje změnu za „zcela zbytečnou a účelovou“ a rozhodně ji podle svého předsedy Bohuslava Sobotky nepodpoří: „Nevidíme vůbec žádné důvody, proč ústavu takovýmto důvodem prznit a nebudeme se na změnách ústavy v tomto smyslu podílet.“ Sociální demokraté mají navíc většinu v Senátu a pro změnu ústavy je nutný souhlas obou parlamentních komor.
Naposled se sociální demokraté pokusili hlasováním o nedůvěře ukončit koaliční vládu Petra Nečase (ODS) v druhé polovině března, získali pouze 85 hlasů proti 113 hlasům zástupců koalice. Opozici se nepodařilo svrhnout vládu ani předloni v prosinci a loni v dubnu.
GALERIE
videogallery_218294
Návrh na omezení prezidentských milostí ministři nepodpořili
Ústavní novela z pera ČSSD, podle které by prezidentské milosti měl spolupodepisovat premiér nebo jiný člen vlády, na vládě podporu nezískala. Podle kabinetu milosti patří tradičně do výsostné pravomoci prezidenta. Návrh na omezení prezidentské pravomoci je podle předkladatelů mimo jiné reakcí na podezření z korupce, která se v poslední době objevila u některých milostí prezidenta Václava Klause.
Koaliční poslanci by podle dnešního rozhodnutí vlády neměli zvednout ruku ani pro návrh drobných změn některých volebních zákonů z dílny KSČM. Týkají se rezignace obecních zastupitelů a okrskových volebních komisí. Nedostatky podle vlády vyřeší připravovaný volební kodex.
Negativní stanovisko zaujali ministři dnes také k další předloze poslanců KSČM, aby se do občanských průkazů zase zapisoval údaj o zbavení nebo omezení svéprávnosti lidí. V průkazech by se podle návrhu měl také opět zaznamenávat soudem uložený trest zákazu pobytu. Komunisté s podobnou předlohou už loni neuspěli ve sněmovně.
Vláda má za sebou první "pokrizové" jednání (zdroj: ČT24)