Severní krajina není krutá. Za ukradenou Toyen vyvázli s podmínkou

Soud v Benešově uložil dvouleté podmíněné tresty v kauze ukradeného obrazu Severní krajina malířky Toyen. Souhlasil tak s obžalobou, podle které se poslední držitel díla Josef Běhunčík a dva prostředníci pokusili o legalizaci výnosů z trestné činnosti. Za vymazání plátna z registru kradených děl totiž nabízeli původním majitelům dva miliony korun. Muži vinu odmítají.

Toyen / Severní krajina (výřez)
Zdroj: ČTK Autor: Policie ČR

Obraz původně patřil rodině Mlady Filípkové, které byl v roce 1992 ukraden. Zloději ho ještě před zatčením stihli prodat a v roce 1996 se přes překupníky dostal až k Běhunčíkovi. Ten později požádal svého známého Filipa, aby na něj za provizi sehnal kupce.

Filip do věci zaangažoval sběratele a obchodníka s uměním Šimona, který údajně plánoval, že obraz pořídí pro sebe. Obžalovaní později zjistili, že může jít o dílo, které bylo ukradeno Filípkové. Podle státní zástupkyně chtěli dohodou s Filípkovou zastřít původ obrazu. Obžalovaní naopak tvrdí, že chtěli rodině původní majitelky pomoci.

Žalobkyně tvrdila, že Šimon se snažil Filípkovou manipulacemi přimět k podpisu dohody, kterou vypracoval, a vyvíjel na ni nátlak. Obvinění naopak hovořili o policejní provokaci a snaze administrativně obhájit peníze vyhozené za téměř roční sledování a odposlechy.

První dáma české meziválečné avantgardy patří dodnes mezi nejceněnější české umělce

Toyen, vlastním jménem Marie Čermínová, se narodila 21. září 1902 v Praze. Poté, co se ve svých jednadvaceti letech vzdala občanského jména a přijala pseudonym Toyen, zrodila se umělkyně, jež o sobě mluvila v mužském rodě, nosila nezvykle krátké vlasy a po celý život se oblékala jako muž.

V roce 1923 se připojila k avantgardnímu sdružení mladé české generace Devětsil a byla jeho jedinou členkou-ženou. Poté vstoupila i do Spolku výtvarných umělců Mánes. Na jaře roku 1934 se stala jedním ze zakládajících členů Skupiny surrealistů.

Čermínová je označována za první dámu české meziválečné avantgardy, která z podivínské dělnice z továrny na mýdla ve štruksových kalhotách a v klukovské blůze vyrostla v jednu z nejsvobodomyslnějších českých malířek 20. století.

Umělkyně projevila mimořádnou statečnost, když během druhé světové války schovávala před nacisty u sebe doma básníka Jindřicha Heislera. V předtuše komunistického převratu opustila Toyen již v roce 1947 s Heislerem Československo a odešla do Paříže, kde zemřela 9. listopadu 1980.

Do Čech ji umělecky vrátila v roce 2000 velká retrospektiva v domě U Kamenného zvonu, kterou zhlédlo na 67 tisíc návštěvníků. A její obraz Spící, vydražený v roce 2009 za 20 milionů korun, se stal třetím nejdráže prodaným obrazem v ČR od roku 1990.

Toyen / Úděs, 1937
Zdroj: Národní galerie v Praze