Praha - Mnozí starostové zastavili zadávání veřejných zakázek. V novele zákona, platné od 1. dubna, se totiž nevyznají a čekají na podrobnější vyhlášky. Přitom už vypočítávají, že nestihnou třeba včas naplánovat prázdninové rekonstrukce škol. Podle ministerstva pro místní rozvoj jsou to zbytečné obavy. Nové paragrafy jsou prý dost jasné i bez dalšího vysvětlování.
Starostové nevypisují veřejné zakázky - novému zákonu nerozumí
Například škola v Kobylnici se potřebuje rozrůst. Starosta Lubomír Šmíd si ale veřejnou zakázku vypsat netroufne. V nových paragrafech se totiž ztrácí. „Na nástavbu se nám podařilo získat od kraje individuální dotaci, kterou musíme letos vyčerpat. Pokud ji nevyčerpáme, musíme ji vrátit,“ tvrdí Šmíd.
Nově se zakázky musí vypisovat i na menší práce. Navíc rostou i náklady – například zveřejnění tendru ve věstníku přijde na stovky korun. „Osobně to beru jako cílený útok proti malým a středním obcím,“ zlobí se starosta Sokolnice Jiří Životský.
Svaz měst a obcí neuspěl s několika připomínkami, které k novému zákonu měl. Napadá i jeden z jeho pilířů - automatické zrušení tendru, pokud by se přihlásil jediný zájemce. Na celostátní úrovni to podle starostů fungovat může, jenže v regionech nebo v malých obcích prý můžou přijít potíže. „Co když se v té malé obci nikdo jiný než ten jeden nepřihlásí? Co ta obec bude dělat? Nebude opravovat chodníky? Nebude opravovat silnice? Je to naprosto absurdní,“ říká primátor Kladna Dan Jiránek.
S kritikou se přidávají i právníci, kteří zakázky do teď běžně sepisovali. Potíže má podle nich i elektronický systém, kam posílají data. „Podle mého názoru nelze zadávat veřejné zakázky podle novely platné od 1. dubna,“ domnívá se předseda Komory administrátorů veřejných zakázek Robert Pergl.
Podle ministerstva šíří obce i právníci zbytečnou paniku. Úředníci prý poradí po telefonu. „Vyhlášky pouze doplňují detaily. To znamená, že podle toho zákona tak, jak je napsaný, zadávací dokumentace jde napsat,“ tvrdí mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Jana Jabůrková. Vyhlášky mají být schválené během několika týdnů. Teď jsou v legislativní radě vlády, protože ministerstvo do poslední chvíle čekalo, která varianta zákona bude schválena.
Stát, kraje a obce ročně budují a nakupují zhruba za 600 miliard korun. Veřejnými zakázkami do teď procházela jen polovina tohoto objemu. Nový zákon má tohle číslo zvednout až k sedmdesáti procentům.
Reportáž Jana Šenkýře (zdroj: ČT24)