Senát pokáral Zemana, má být zdrženlivý v tom, co říká

Prezident Miloš Zeman by měl být podle Senátu ve svých vyjádřeních zdrženlivý, neměl by ohrožovat a poškozovat vážnost jiných ústavních orgánů a rozdělovat společnost. Zákonodárci z horní komory si to odhlasovali na svém zasedání nejtěsnější většinou po debatě o prezidentových sporných výrocích.

Prezident Miloš Zeman v Senátu
Zdroj: ČTK Autor: Michal Krumphanzl

Hlasování se nakonec zúčastnilo 35 senátorů, pro schválení stanoviska zvedlo ruku 18 z nich. Většina z 81 senátorů se debaty ani hlasování nezúčastnila.

Podle prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka je výstup Senátu jen „antizemanovský folklór“. Na svém twitterovém účtu ujistil, že Zeman si „náhubek nasadit nenechá“ a bude otevřeně hovořit o nebezpečí, které přináší migrační krize.

Důvodem usnesení byly Zemanovy výroky proti sankcím EU vůči Rusku za jeho anexi Krymu, nejmenování některých kandidátů na profesory, účast na demonstraci po boku představitele extremistického Bloku proti islámu nebo výroky na adresu premiéra včetně příměru o nedemokratickém odstranění politika kalašnikovem.

Senát
I.připomíná

a) že prezident republiky není podle ústavního článku 54 odst. 3 z výkonu své funkce odpovědný, avšak jeho činy a výroky jsou ve smyslu mezinárodního práva České republice přičitatelné, přestože ústavně vrcholným orgánem výkonné moci je vláda; prezident republiky by měl být ve svých vyjádřeních natolik zdrženlivý, aby nemohla vzniknout žádná pochybnost ohledně ohrožení spojeneckých závazků České republiky a její ústavně deklarované hodnotové orientace;

b) princip vzájemné loajality ústavních orgánů, podle kterého při výkonu svých kompetencí jsou ústavní orgány povinny harmonicky spolupůsobit a zdržet se všeho, co poškozuje vážnost funkce a oprávněné zájmy jiných ústavních orgánů, či je dokonce ohrožuje;

II. konstatuje, že prezident republiky, jako hlava státu, má být garantem řádu s posláním společnost sjednocovat a zmírňovat v ní konflikty, a proto by neměl z této své ústavní role vystupovat a svými projevy a činy společnost rozdělovat.

(zdroj: ČTK)

Usnesení Senátu k jednání a výrokům prezidenta republiky

Podobně jako prezidentův mluvčí se při debatě senátorů vyjádřil i předseda Strany práv občanů Jan Veleba při zdůvodnění, proč by horní komora neměla usnesení přijímat a prezidenta hodnotit. Podle něj je usnesení „vyjádřením nesouhlasu s výsledkem demokratické volby prezidenta“ a společnost rozdělují ti, kteří se s výsledkem volby nesmířili a kteří „ovládají média, zejména ta veřejnoprávní“.

Podle Veleby je Zemanův mandát s ohledem na voličskou účast silnější než senátorský a usnesení sníží popularitu horní komory, neboť společnost je prý kolem Zemana stále více semknuta. Senátor KSČM Václav Homolka odmítl „kádrování“ prezidenta jako nevhodné, účelové a nekorektní.

Ostudná fraška, nebo důstojné a umírněné usnesení

Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) ale odmítl Velebovu bagatelizaci Zemanova výroku o kalašnikovu s poukazem na to, že jej začali využívat někteří extremističtí politici a mohli by jej vzít vážně duševně nemocní jedinci. Podle Františka Bublana (za ČSSD) by měl prezident hledat svornost v národě, to mu ale chybí. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach (ČSSD) se na Facebooku od usnesení distancoval a jednání okomentoval slovy: „Ostudná fraška“.

Video 90’ ČT24 - Velké cvičení aktivních záloh
video

Senátor Hampl: Výzva připomíná, jak prezidentskou roli vnímá Ústava

O významu usnesení zapochyboval předseda senátorů ODS Jaroslav Kubera. „Vliv našeho prohlášení na výroky pana prezidenta je asi takový, jako kdybychom se tady rozhodli, že Země se točí příliš rychle a že Senát si přeje, aby se točila pomaleji,“ prohlásil. Podle předsedy evropského výboru Václava Hampla (za KDU-ČSL) je usnesení „velmi důstojné, značně umírněné a role Senátu hodné“. Prezident má podle Hampla reprezentovat politiku státu, kterou určuje vláda pod dohledem parlamentu. „Naštěstí se snad neposunujeme k putinovskému báťuškovi,“ dodal senátor.