Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) mělo k loňskému březnu 112 informačních systémů za 345 milionů korun. Některé systémy za miliony korun ale vůbec nevyužívá. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).
Ministerstvo průmyslu zaplatilo miliony za IT systémy, které nepoužívá
Události: MPO zaplatilo za informační systémy, které podle NKÚ vůbec nepoužívá (zdroj: ČT24)
Podle mluvčí NKÚ Olgy Málkové ministerstvo zaplatilo sedm milionů korun za dva informační systémy, které nikdo nevyužívá. Jedním z nich je NECHELA pro obchod s nespotřebovanými chemikáliemi na komoditní burze. Systém měl mimo jiné omezit zakládání nelegálních skladů s chemikáliemi.
„Od jeho vzniku v roce 2010 se v něm ale zobchodovaly chemikálie jen za 13 tisíc korun, přičemž samotný systém vyšel na 5,3 milionu korun. Od roku 2012 se neuzavřel žádný obchod,“ uvedla Málková. Ministerstvo podle ní ještě před vytvořením systému vědělo, že o něj není zájem kvůli přísným pravidlům a chybějícím předpisům.
Podle mluvčího resortu Františka Kotrby ale nízký objem obchodů neznamená, že systém nefunguje. „Jeho preventivní funkce spočívá již v povědomí o možnosti využít tento nástroj. Je plně funkční,“ uvedl.
Dva miliony za systém, který nikdy nefungoval
Druhý systém s názvem NEO měl umožnit obchodování na burze s vedlejšími produkty a výrobky z odpadů, a tak přispět k efektivnějšímu nakládání s odpady. Ministerstvo za něj v roce 2010 zaplatilo 1,9 milionu korun, i když podle Málkové vědělo, že pro jeho ostré spuštění nebyly připraveny, natož schváleny potřebné zákony. Systém je stále nefunkční.
Podle Kotrby se ale v roce 2010 nedalo předvídat, že se bude příprava potřebného zákona dlouhodobě odkládat. Ministerstvo pracuje na využití systému pro další komodity, dodal.
obrázek
NKÚ prověřoval využití peněz na IT v letech 2010 až 2014, kdy resort vedli postupně Vladimír Tošovský (za ČSSD), Martin Kocourek a Martin Kuba (oba ODS), Jiří Cienciala (nestraník) a Jan Mládek (ČSSD).
Kontroly rovněž ukázaly, že ministerstvo si nechávalo tendry zpracovávat různými firmami za rozdílné ceny. „Administraci některých zakázek si jednotlivé odbory zajišťovaly u externích firem, aniž o tom resort jakkoli centrálně rozhodoval. Ceny za stejné služby se tak v některých případech lišily i více než dvojnásobně,“ upozornila Málková. Za organizaci jednoho tendru tak ministerstvo zaplatilo třeba 35 tisíc korun, jiné firmě za obdobnou službu ale 90 tisíc.
Ministerstvo pochybení odmítá
„Ministerstvo navíc využívalo tyto služby i v případě nejjednodušších zakázek, například zakázek zadaných přes e-tržiště. Podle NKÚ měli alespoň jednodušší zadávací řízení administrovat zaměstnanci ministerstva, kteří mají tuto činnost v pracovní náplni,“ doplnila mluvčí.
Podle Kotrby ovšem nelze služby při správě tendrů srovnávat. „Veřejné zakázky, u kterých bylo využíváno služeb externích administrátorů, se lišily svou odbornou specifikací, rozsahem poskytovaných služeb i časovým vymezením zadávacích řízení. Z toho důvodu byly z logiky věci poskytovány za různé ceny,“ uvedl. Navíc podle něj není pravda, že by externí služby ministerstvo využívalo i u nejjednodušších zakázek. „Na e-tržišti se zadávaly pouze navazující veřejné zakázky na externě administrované nadlimitní veřejné zakázky,“ doplnil.