Vysoký počet romských dětí v takzvaných zvláštních školách či špatné zacházení s uprchlíky vytýká Česku výroční zpráva o stavu lidských práv ve světě za loňský rok, kterou zveřejnila Amnesty International (AI). Zmiňuje demonstrace proti migraci i to, že česká vláda odmítala přerozdělování uprchlíků. Organizace pak chválí změny zákona, které povedou k začlenění romských školáků do běžných škol, či rozhodnutí soudu o uznání adopce dítěte dvojicí mužů.
Amnesty International: Česko posílá romské děti zbytečně do zvláštních škol
Zpráva zmiňuje, že Evropská komise vede s Českem řízení - takzvaný infringement - kvůli porušení evropských předpisů ve vzdělávání romských dětí. „Romské děti jsou ve třídách a školách pro žáky s lehkým mentálním postižením nadprezentované, tvoří tam třetinu žáků,“ uvádí zpráva. Dodává ale, že přijatá školská novela počítá se začleněním dětí do běžných škol. Podle plánu by měl být povinný i poslední rok školky.
- Amnesty Internatonal se soustředí v Česku na sedm oblastí: vzdělávání, bydlení, reprodukční práva, rasismus a xenofobii, práva uprchlíků a migrantů, mučení a jiné špatné zacházení a také práva sexuálních menšin.
Kromě toho autoři připomínají, že vláda loni na podzim schválila koncepci sociálního bydlení. Poukazují na to, že v sociálním vyloučení žije zhruba polovina z téměř čtvrt milionu Romů v Česku.
Hrozby pravicových extremistů kvůli uprchlíkům
Zpráva AI také připomíná loňské demonstrace proti migraci i shromáždění lidí s opačným názorem. Skupiny, které podporují uprchlíky, čelily podle Amnesty International hrozbám pravicových extremistů. Dokument popisuje případ pardubického centra Kašpárek, na němž se objevily nálepky s oprátkami a výhružkami „Smrt zrádcům“ poté, co středisko uspořádalo sbírku pro uprchlíky. Zpráva zmiňuje také to, že prezident Miloš Zeman 17. listopadu vystoupil na pražském Klárově na akci spolu s lidmi z Bloku proti islámu a dalšími odpůrci migrace.
Kromě toho se věnuje situaci v detenčních zařízeních: zpráva popisuje situaci v centru v Bělé Jezové. Podle ní v zařízení s kapacitou 260 míst pobývalo 700 lidí a zadržení museli za pobyt zaplatit. Autoři podotýkají, že česká ombudsmanka podmínky kritizovala, podle ní byly horší než ve vězení. Kritikou nešetřil ani Vysoký komisař OSN pro lidská práva.
Autoři přibližují také loňský verdikt prostějovského soudu, který uznal adopci dvojici mužů. Pár, který žije v USA, o to žádal kvůli přestěhování do ČR. Podle soudu bylo uznání v nejlepším zájmu dítěte, přestože česká legislativa osvojení homosexuálům neumožňuje.