Loňský střelecký útok v restauraci v Uherském Brodě vyprovokoval vládu a policii ke změnám. Policisté vytvořili prvosledové hlídky, které by měly být na mimořádné situace připravené lépe než běžné hlídky, ale současně být k dispozici mnohem rychleji než plnohodnotné zásahové jednotky. Politici se potom rozhodli přehodnotit pravidla pro držení zbraní.
Rok po Brodu: Policie má speciální hlídky, politici chystají regulaci zbraní
UDÁLOSTI: Novela zákona o zbraních prošla vládou a jde do sněmovny (zdroj: ČT24)
Novelu zákona o zbraních začínají projednávat poslanci. Součástí vládního návrhu je zkrácení platnosti zbrojního průkazu z deseti na pět let či zpřístupnění registru zbraní lékařům. Policisté potom dostanou možnost za určitých okolností zbraně a munici dočasně zabavit.
„V případě, že vím, že je ten člověk duševně nemocný, budu si moci k němu pro zbraně jít. Nebudu muset čekat na třicet, čtyřicet rozhodnutí, až je někdo vydá,“ vysvětlil smysl této části návrhu poslanec z klubu koaličního hnutí ANO Bronislav Schwarz (S.cz).
Za činností vlády a zákonodárců rok po útoku v Uherském Brodě se ale skrývá otázka, zda míří správným směrem. Policie totiž především nemá přehled o tom, kolik nelegálně držených zbraní mezi lidmi koluje. Jen při poslední zbraňové amnestii v roce 2014 odevzdali lidé bezmála šest tisíc zbraní a téměř půl milionu kusů střeliva.
Nejde ale jenom o běžné palné zbraně, ale i o předměty vyrobené podomácku. Řada lidí zveřejňuje na internetu návody v diskusích a videích. Podle bezpečnostního konzultanta Michala Ratajského jde například o takzvané střílející tužky, které jsou ovšem zakázané.
Podle mluvčí policejního prezidia Ivany Nguyenové se člověk, který doma vyrábí zbraně, dopouští protiprávního jednání, pokud „zbraň má parametry střelné zbraně, která podléhá registraci“.
Policie sestavila prvosledové hlídky
Policie ale kromě čekání, zda někdo nelegálně drženou zbraň nepoužije, na uherskobrodskou střelbu zareagovala přepracováním systému zásahů u podobných událostí. Vznikly prvosledové hlídky, které jsou od počátku roku již ve všech krajích. Oproti deseti zásahovým jednotkám jich je násobně více – sto dvacet. Každou tvoří dvojice policistů, kteří mají k dispozici těžkou balistickou vestu, samopaly a štíty.
Prvosledové hlídky nečekají na zavolání na stanici. „Jezdíme pořád v autě. Ve chvíli, kdy nás zavolá operační, tak zapneme majáky a jedeme,“ popsal člen zlínské hlídky Vlastimil Minařík. Dojezdový čas prvosledových hlídek by neměl překročit deset minut.
Speciálně vybavené policejní hlídky nejsou určeny pouze k velkým událostem s celorepublikovým dosahem, jako byla střelba v Uherském Brodě. Například jednu ze sedmi prvosledových hlídek ze Zlínského kraje, kde vznikly až k letošnímu 1. lednu, již operátor poslal zasahovat do Napajedel. Tam muž střílel legálně drženou zbraní na exekutory.
Nově vzniklé hlídky ale zatím především nacvičují své postupy: cvičí prohlídky budov a využití ochranného štítu nebo střelbu ze samopalu.
Prvosledová hlídka
Policejní vedení je přesvědčeno, že již příchod důkladně vyzbrojeného policisty na místo činu sehraje významnou roli. „Policista, který je řádně vycvičen, má během zákroku vyšší sebevědomí. Pokud má na sobě balistickou ochranu a dlouhou zbraň, je psychologický efekt i na druhé straně,“ podotkl náměstek policejního prezidenta Martin Vondrášek.
Náměstek upozornil, že prvosledové hlídky nezačala česká policie připravovat až po uherskobrodské střelbě, nýbrž již v roce 2011 po útocích Anderse Breivika v Norsku. Letos policie pro hlídky pořídí další vybavení: přes 3000 balistických vest, tisíc přileb nebo několik stovek štítů a zbraní.