Uprchlíci z Iráku přiletěli do Česka. Tohle bude moje vlast, prohlásil jeden z nich

Třetí skupina křesťanských uprchlíků dorazila do Česka. Z jednačtyřiceti lidí přiletělo na letiště v Praze třicet přímo z iráckého Irbílu a osm z Libanonu. V Brně, Smilovicích u Třince a v rekreačním středisku Okrouhlík u Jihlavy budou dočasně bydlet, seznamovat se s novým prostředím a učit se česky.

K viditelně unaveným lidem na letišti jako první promluvil jeden z duchovních otců projektu Dan Drápal z nadačního fondu Generace 21, který pomoc skupině uprchlíků v České republice organizuje. „Vítejte mezi námi, doufáme, že tu najdete nový domov, že tady nejdete přátelství a že tady najdete úlevu od všeho, co jste si museli protrpět,“ řekl.

Několik uprchlíků pak za celou skupinu s pomocí překladatele děkovalo české vládě. „Děkujeme české vládě a českým lidem, že nás přijali ze země, kde jsme strádali,“ řekl novinářům dvaatřicetiletý Samir, který v Iráku pracoval jako ředitel školy. Do Česka přiletěl se ženou a dvěma dětmi. Vděčnost vyjádřila také starší žena, která se slzami v očích popisovala, že teroristé zabili jejího švagra. „Toto bude moje vlast,“ řekla dojatě.

Do Prahy přiletěly čtyři rodiny s dětmi. Více než polovina z nich zamíří do Brna. Nejprve budou bydlet v penzionu v centru města a zhruba po dvou měsících se jednotlivé rodiny přestěhují do klasických bytů. Přibližně čtyři měsíce pak budou procházet intenzivním integračním procesem.

Tři lidi se přidají ke dvěma rodinám z Mosulu, které už žijí poblíž Jihlavy. Poslední část skupiny míří do Smilovic.

Ve Smilovicích chystají seznamování

„Čím dříve se uprchlíci z Iráku sejdou s obyvateli tváří v tvář, tím lépe. Místní lidé na vlastní oči uvidí, že jde skutečně o bližní ve velmi těžké životní situaci. Doma v Iráku zažili traumatizující události a potřebují pomoc,“ uvedl přímo ve Smilovicích Zdeněk Kašpárek ze Slezské diakonie, která se podílí na pomoci skupině iráckých uprchlíků křesťanského vyznání.

Iráčané by měli do Smilovic přicestovat kolem páteční půlnoci. Ve středisku Karmel je pro ně připraveno ubytování a další pomoc, kterou budou uprchlíci v prvních týdnech azylu v České republice potřebovat. Iráčané křesťanského vyznání uprchli z Mosulu v době, kdy město obsadily jednotky Islámského státu, a radikálové začali vraždit místní obyvatelstvo.

Křesťané jsou vyhledávanou obětí příslušníků Islámského státu. „Ti lidé na vlastní oči viděli popravy, řezání hlav a křižování. Mezi oběťmi byli někdy i jejich příbuzní,“ sdělil Zdeněk Kašpárek. „Po útěku ze svých domovů bydleli jen v provizorních hliníkových kontejnerech, někteří přespávali v parku.“

Ve Smilovicích se však část obyvatel příchodu Iráčanů obává. Argumentují tím, že je předem nikdo o akci neinformoval, že se neznámých cizinců z Blízkého východu bojí. Někteří také zastávají názor, že by běženci měli být umístěni spíše do většího města, než do jejich vesnice.

Reportáž: Část obyvatel Smilovic nechce přijmout uprchlíky

Předem vybraní a prověření

Iráčané, kteří v noci z pátku na sobotu přicestují do Smilovic, patří ke skupině asi sto padesáti lidí křesťanského vyznání prchajících z Iráku před Islámským státem. První dvě skupiny uprchlíků přijely do Česka už v lednu a v únoru.

Ubytovaní jsou poblíž Jihlavy v Okrouhlíku. Přemístění třiceti sedmi iráckých křesťanských rodin do České republiky schválila česká vláda. Celý projekt s rozpočtem kolem patnácti milionů korun organizuje nadační fond Generace 21 s pomocí svých partnerů a podporovatelů.

Lidé, které nadační fond pro přesídlení do Česka vybral, již před odletem do České republiky prošli bezpečnostními prověrkami českých tajných služeb a pohovory s českými státními orgány. Absolvovali i zdravotní prohlídky, další je čekají po příletu.

Třetí skupina uprchlíků, kteří utekli z iráckého Mosulu, odstartovala z letiště ve městě Erbílu v pátek ráno a v Česku je autobusy rozvezou do Brna, Okrouhlíku a Smilovic.

Migrační krize – počty běženců v Česku
Zdroj: Ministerstvo vnitra / ČT24

Potřebují pomoc, prohlásily církve

„Negativní reakce lidí ve Smilovicích mne mrzí. Mohou být způsobeny dezinformacemi a neobjektivními zprávami, které se o uprchlících v České republice šíří,“ uvedl Zdeněk Kašpárek ze Slezské diakonie. „Zčásti však těm obavám rozumím. Strach z neznámého je přirozený.“

Ti lidé na vlastní oči viděli popravy, řezání hlav a křižování. Mezi oběťmi byli někdy i jejich příbuzní.
Zdeněk Kašpárek
Slezská diakonie

Především z těchto důvodů chce Slezská diakonie co nejotevřeněji informovat o tom, jací lidé do Smilovic přicestují, před jakým nebezpečím prchají, co budou během svého pobytu dělat.

Uprchlíci z Iráku na ruzyňském letišti
Zdroj: Michal Kamaryt/ČTK

Ze střediska v Okrouhlíku u Jihlavy přicestuje mladá rodina s dvěma malými dětmi a babičkou. Tato skupina už několik týdnů v České republice pobývá. Dalších devět lidí, kteří do Česka zamířili v pátek, jsou jejich příbuzní. Zdeněk Kašpárek sdělil, že mezi nimi jsou dva mladiství, několik svobodných žen a manželské páry.

„Jen co si ti lidé odpočinou, seznámíme je s místními obyvateli. Je nezbytné, aby se co nejdříve vzájemně poznali a získali k sobě důvěru,“ plánuje Zdeněk Kašpárek. Ze všech lidí, kteří jsou zasaženi současnými nepokoji na Blízkém východě, patří podle církví Moravskoslezského kraje křesťanští uprchlíci k těm nejpronásledovanějším. Jejich zástupci to uvedli ve společném prohlášení. „Proto jsme připraveni pomoci při jejich příjezdu a integraci, a to jak organizačně, tak materiálně, zejména formou sbírek,“ dodávají církve.

V Brně místo pobytu utajili

V Brně se na schůzce s nadací Generace 21 město dohodlo, že místo pobytu uprchlíků neupřesní  kvůli jejich klidu a bezpečí. „Zbytečně by jim to komplikovalo život,“ vysvětlila Zuzana Taušová z tiskového odboru magistrátu.

Úřad odmítl, že by nový domov uprchlíků tajil záměrně. V Brně se totiž nadační fond nesetkal s žádnými negativními ohlasy jako ve Smilovicích. Navíc se na nezveřejnění informace zástupci Brna nadačního fondu dohodli už minulý pátek, před začátkem protestů.

V penzionu centru Brna má od pátečního večera několik týdnů bydlet 16 dospělých a osm dětí. Mezi nimi například předák údržby elektrárny, technik se specializací na automobily a klimatizace, malířka a učitelka umění, dva učitelé arabštiny nebo učitelka v mateřské škole. K dispozici budou mít společnou kuchyň, společenskou místnost a čtyři pokoje, pro každou rodinu jednu. Každý den je pak čeká čtyřhodinová výuka češtiny.