Země Visegrádu se proti Evropské unii nijak nestaví, připojily se k požadavku na zlepšení kondice Řecka, což v současnosti chce i EU, soudí sociolog a poslanec za KDU-ČSL Ivan Gabal. Naopak podle bývalého ministra zahraničí Cyrila Svobody se ale visegrádská čtyřka do jisté míry proti německé kancléřce Angele Merkelové bouří. Jak odpovídal Ivan Gabal na dotazy diváků v pořadu 90' ČT24, si můžete přečíst zde.
Gabal: Visegrád není žádný rebel, postupuje v souladu s Evropskou unií
90´ ČT24 (zdroj: ČT24)
„Čistě technicky je dohoda s Tureckem hotová a je důležité, zda se ji podaří dodržet, protože je na Turecko velmi náročná. Řecko dostalo od Evropské komise za úkol, aby do 12. května dalo do pořádku vytýkané věci z hlediska systému ochrany hranic. Úvaha o tom, že by se vlastně tlačila hranice do Makedonie, není na pořadu dne, protože Evropská komise řeší s Řeckem jeho problémy,“ shrnul svůj pohled Gabal.
Fico je hysterický, čekají ho volby
Situaci jak na Ukrajině, tak na Blízkém východě Evropská unie zaspala a po odchodu Američanů nedokázala zareagovat dostatečně rychle. Vznik Islámského státu a celá krize v Sýrii se dokonce rozvíjely pod politickým pohledem nemíchat se do toho, nechat to být. To se nyní prudce mění a hledá se nová bezpečnostní politika. Ale musíme se ve věcech, jako jsou terorismus nebo migrace, dostat daleko rychleji do kondice, abychom rizika dokázali kontrolovat.
Nesdílí pesimismus slovenského premiéra Roberta Fica, který hodlá na summitu Evropské unie o migrační krizi požadovat záložní plán B. Fico nevěří, že Řecko svůj přístup k ochraně hranic nějak zlepší. „Pamatuji si, když visegrád vznikl. Byl vytvořen, abychom odsunuli sovětské jednotky ze střední Evropy, a ten prozápadní tlak, který převažoval, si možná premiér Fico trochu neuvědomuje. Je malinko hysterický, protože bude mít volby,“ zhodnotil slovenské požadavky Gabal.
Německá média pražský summit V4 označila za vzpouru proti kancléřce Merkelové. Premiér Bohuslav Sobotka však tvrdí, že Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko chtějí mít připravený pouze záložní plán pro případ, že by se dohoda s Tureckem o zastavení přílivu uprchlíků do Evropy nenaplnila.
Cyril Svoboda: Nemůžeme se divit, že nás Německo nevnímá dobře
„Chceme chránit vnější hranice. A smlouva o Evropské unii v článku 67 říká, že ochrana hranic, azylová politika a otázka migrantů jsou založené na solidaritě a spolupráci všech zemí Schengenu. To znamená, že se mají držet pohromadě. Jestliže pořád na všechno, co přichází z tvrdého jádra Evropské unie, tedy i z Německa, říkáme ne, tak samozřejmě to Německo nevidí dobře,“ míní Cyril Svoboda.
Podle německé kancléřky vybudování plotu na makedonsko-řecké hranici uprchlickou krizi nevyřeší. Je třeba se soustředit na zabezpečení vnější hranice EU, prohlásila Merkelová v reakci na nápady blokovat hranici Makedonie a Bulharska.
Interview ČT24: V4 má nejdřív pracovat na plánu A, až pak promýšlet záložní (zdroj: ČT24)
Podle Svobody jde rovněž pouze o technické a dočasné řešení. „Trvalé řešení chrání celé hranice, a to na hranicích Turecka, Afriky, zkrátka daleko od Evropy,“ řekl. Podle něj není možné opevnit jen část hranice, navíc uvnitř schengenského prostoru.
Nad průběhem a tématem pražského visegrádského summitu se výslovně podivili politici z některých jiných zemí EU. Lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn varoval země V4, aby se tváří v tvář migrační krizi nestaly „spolkem odpadlíků“.