Páteční požár střechy Národního muzea neposune termín dokončení jeho rekonstrukce. Muzeum se otevře podle plánu na podzim roku 2018, ujistil o tom jeho ředitel Michal Lukeš při prohlídce škod. Ty podle něj nedosáhnou ani odhadovaných 10 milionů korun. Rozšíření ohně zabránil rychlý zásah hasičů a protipožární přepážka. Příčiny jsou stále v šetření.
Škody po požáru Národního muzea budou nižší. Díky přepážce i rychlým hasičům
„Štěstí bylo, že to zaprvé zastavila protipožární přepážka, potom bleskurychlý zásah hasičů s tím, že zázrakem se požár nedostal do kopule. Další dobrá zpráva je, že ani voda neprotekla a odpařila se při hašení. Škody ještě nemáme vyčíslené, ale budou v podstatě minimální a na průběh stavby to nebude mít vůbec žádný vliv,“ řekl ředitel muzea.
Požár vypukl pod střechou v západním křídle budovy, poškodil asi 70 metrů čtverečních půdních prostor. Podle ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) shořely stropy a trámy poválečných vestaveb, kde byly dříve kanceláře a sklady: „Ty prostory jsou stejně určené víceméně k odstranění,“ podotkl.
Ředitel Národního muzea se přišel podívat na škody po požáru
Ještě v pátek byla odstraněna střešní krytina a likvidovaly se následky požáru. Většinu vody použité při hašení zachytila izolace. Nepoškozená zůstala i stropní výmalba v přízemí budovy. Budova muzea je navíc kvůli generální rekonstrukci vyklizená.
Opravu provádí sdružení firem Metrostav, Průmstav a Imos Brno. Objekt je pojištěný na jednu miliardu korun. Lukeš očekává, že se škody budou průběžně vyčíslovat a uplatňovat vůči zhotoviteli a uhradí se právě z této pojistky.
Škody po požáru budou výrazně nižší, než se odhadovalo (zdroj: ČT24)
Na vině bude zřejmě technická závada
Příčina požáru ještě známá není. Ve vyhořelé části však podle Lukeše byla celý den puštěná ventilace kvůli azbestu, který se tam nacházel. „Buď technickou závadou na ventilaci, nebo na elektřině k ní vedoucí pravděpodobně došlo k zahoření,“ uvedl. Příčinu požáru zjišťují hasiči s kriminalisty.
Za novorenesanční budovou Národního muzea z roku 1891 stojí architekt Josef Schulz, tvůrce Rudolfina a autor rekonstrukce vyhořelého Národního divadla. Stejně jako na zlaté kapličce se také na objektu pojímaném jako chrám vědy a umění podíleli umělci z generace Národního divadla – mimo jiné malíři Vojtěch Hynais a Václav Brožík.
Stavbu s monumentálním Pantheonem poškodily boje na konci druhé světové války i sovětská invaze v srpnu 1968; stopy po střelbě byly ve sloupech v průčelí patrné následujících pět dekád. Na stavu dominanty Václavského náměstí se následně podepsal také dopravní ruch na pražské magistrále, která objekt obemkla na sklonku 70. let.
O rekonstrukci historické budovy rozhodla vláda už v roce 2006, opravené muzeum by se mělo veřejnosti znovu otevřít v den stého výročí vzniku Československa, 28. října 2018.
Národní muzeum
Plameny v muzejním podstřeší představují největší požár metropolitního historického objektu od října 2008, kdy vyhořel secesní Průmyslový palác na pražském Výstavišti. Popelem tehdy lehlo celé levé křídlo. Hlavní město dostalo od pojišťoven 181 milionů korun, požadovalo ale 1,2 miliardy.