V4: Evropská unie by měla podpořit Makedonii a Bulharsko ve zpevňování hranic

V4: Evropská unie by měla podpořit Makedonii a Bulharsko v opatření na hranicích (zdroj: ČT24)

Evropská unie by měla více podpořit Bulharsko a Makedonii v jejich krocích k ochraně hranic, prohlásil za premiéry visegrádské čtyřky český premiér Bohuslav Sobotka po pražském summitu. Země zároveň zdůraznily, že migrace nemá jiné než společné evropskéřešení.

„Jsme přesvědčeni o tom, že Evropská unie by měla veškeré kroky při řešení migrační krize koordinovat také s balkánskými státy, které zatím ještě nejsou členy Evropské unie,“ uvedl Sobotka. Je podle jeho slov nezbytné podpořit balkánské země, které chtějí své hranice aktivně bránit. „Speciálně se domníváme, že by Evropská unie měla více podpořit Bulharsko a Makedonii v zabezpečení jejich hranic,“ prohlásil český premiér.

Summit V4 se shodl, že je nutné lépe chránit vnější hranice EU, a zároveň kvitoval zapojení NATO. Vlády Česka, Slovenska, Maďarska a Polska považují ochranu vnějších hranic za podmínku udržení schengenu. „Shodli jsme se na podpoře společného evropského řešení. Migrační krize je evropský problém a jinak než společným postupem se řešit nedá,“ prohlásil Sobotka při představení závěrů summitu.

Migrační krize ohrožuje základy EU

Podle polské předsedkyně vlády Beaty Szydlové Evropa stojí před vážnými výzvami a před problémy, jejichž řešení musí být založeno na zdravém rozumu a společném postoji. Poznamenala, že Evropa potřebuje opět získat kontrolu nad migračními toky. Očekává, že nejpozději na březnovém zasedání Evropské rady budou přijata efektivní opatření.

Účastníci summitu se staví za stanovisko, že pokud se nezlepší kontrola vnějších evropských hranic a nebude zastaven migrační proud, situace se může vymknout kontrole. Selhání v této oblasti by mohlo zpochybnit samotné základy Evropské unie. Jestliže zůstane spolupráce s Tureckem v migraci za očekáváním, měl by být připraven k okamžitému použití alternativní podpůrný plán, uvádí se ve schválené deklaraci.

V4 slaví jubileum, v Pražské deklaraci podporuje silnou Evropu

Visegrádská skupina – původně tříčlenná, neboť vznikla ještě před rozpadem Československa – si připomíná 25 let od svého založení. Téma jubilejního summitu je ale jiné a současně ostře sledované nejen v Polsku, Česku, Maďarsku a na Slovensku. Čelní představitelé vlád zemí podepsali Pražskou deklaraci, ve které se vyslovují pro snahu o posilování Evropy a varují před vznikem dělicích čar. V4 slaví 25 let od svého vzniku. Na pražské setkání dorazili také představitelé Bulharska a Makedonie.

Mimořádný summit zemí V4 v únoru 2016 v Praze
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

„Usilujeme o vytvoření atmosféry partnerství, důvěry, vzájemné úcty a solidarity mezi našimi čtyřmi státy. Ve svém budoucím úsilí chceme i nadále směřovat k rozšiřování a upevňování vztahů uvnitř visegrádské skupiny, a to jak v rámci Evropské unie, tak i mimo něj, a prostřednictvím silné skupiny V4 chceme přispět dalšímu posilování Evropské unie,“ píše se v Pražské deklaraci.

Text deklarace varuje před nedávným vývojem, „jehož společným jmenovatelem je ohrožení míru, bezpečnosti a prosperity občanů EU“. Vyžaduje od Unie společnou reakci. „Poučili jsme se z vlastních zkušeností o tom, jak nebezpečné může být oslabování evropské jednoty,“ zdůrazňuje dokument. Prohlubování evropské integrace je prý zcela zásadní. „Proto jsme rozhodnuti se aktivně podílet na jejím posilování a efektivním fungování. Chceme, aby Evropská unie byla silnější, a jsme přesvědčeni, že silná Evropská unie potřebuje silnou visegrádskou skupinu,“ dodávají premiéři V4 těsně před summitem EU, který se sejde kvůli migrační krizi.

Postoj k přijímání uprchlíků ze zemí postižených válečným konfliktem
Zdroj: CVVM

Německo se o summit zajímá, o stížnosti čeští politici nevědí

Myšlenka na alternativu k tureckému řešení však vzbudila v některých evropských zemích odpor. Německý list Der Spiegel napsal, že je plán v rozporu se snahou Německa zapojit do řešení evropské migrační krize Turecko. Slovenský premiér Robert Fico v sobotu prohlásil, že Německo si už kvůli summitu V4 stěžovalo u slovenského ministerstva zahraničí.

Podle českého státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy ale do Prahy žádná stížnost nepřišla, pouze s velvyslanci několika zemí včetně Německa probíral, jaký bude program summitu V4. „Není to nic neobvyklého,“ podotkl. Zdůraznil přitom, že úvahy o možné pomoci Makedonii a Bulharsku nejsou ničím víc než úvahami pro případ, že by turecká varianta selhala.

Nemyslím si, že je tady rozpor s Německem. I Německo musí mít zájem na tom, aby byly dodrženy dohody s Tureckem. (…) Aby Turecko zvládlo regulovat migrační proud, aby Řecko plnilo podmínky členství v schengenském prostoru. Máme jako V4 s Německem naprosto stejný zájem.
Bohuslav Sobotka

Také bulharský premiér Bojko Borisov telefonicky ujistil německou kancléřku Angelu Merkelovou, že Bulharsko a Makedonie nechtějí, aby se Balkán stal nárazníkovým pásmem mezi EU a vlnou migrantů. „Premiér kancléřku seznámil s pozicí Bulharska pro nadcházející schůzku (…) v Praze a zdůraznil solidaritu Bulharska s řeckou stranou a nesouhlas s vybudováním hranice mezi Makedonií a Řeckem,“ uvedl úřad bulharského premiéra.

Makedonie dostane od Evropské unie v přepočtu 270 milionů korun

Evropská unie pošle Makedonii na pomoc se zvládáním migrační krize přes čtvrt miliardy korun. Podle rozhodnutí Evropské komise jdou peníze na zlepšení ochrany hranic a registraci migrantů, nikoli na stavbu plotu. Jde o to hranice chránit, nikoli uzavřít. Novou bariéru z ostnatého drátu začala Makedonie budovat na svých hranicích s Řeckem minulé pondělí, aby lépe zabránila migrantům v nelegálních příchodech na své území.

Makedonský prezident Ďorge Ivanov při jednání s premiérem Sobotkou během pondělí řekl, že pomoc ze strany Evropské komise jeho zemi je nulová. Visegrádská skupina podle Prouzy nabízí Makedonii přímou pomoc.

Prouza: Turecká varianta je základ, balkánská pojistka

Nad průběhem a tématem pražského visegrádského summitu se ale výslovně podivili politici z některých jiných zemí EU. Lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn varoval země V4, aby se tváří v tvář migrační krizi nestaly „spolkem odpadlíků“. „Kdyby byl problém si dohromady sednout, říct si, kudy máme jít, to by bylo osudové, kdybychom došli k této debatě, což se může rychle stát, ne někdy v budoucnu. Všichni, ke kterým Brusel ukazuje solidaritu, tak ji taky musí vracet zpět,“ uvedl.

Mapa migračních tras
Zdroj: Frontex, EU

Tomáš Prouza však upozornil, že v Praze nevzniká plán, který by měl vzdorovat variantě s udržením migrantů v Turecku. „Podporujeme dohodu s Tureckem. Ale pokud by některá ze zemí v Evropě jako Německo nebo Rakousko zavřela své hranice, tak potřebujeme vědět, co uděláme, abychom udrželi klid na Balkáně, aby na cestě mezi Řeckem a Německem nezůstaly zavřené stovky tisíc lidí,“ řekl tajemník. Dodal, že k podpoře Makedonie vyzval unijní země i předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.