Škoda po požáru střechy Národního muzea je 10 milionů

Události: Národní muzeum poničil požár, škoda se odhaduje na 10 milionů (zdroj: ČT24)

Budovu Národního muzea na Václavském náměstí v noci na pátek zachvátily plameny; na ploše dvou set metrů čtverečních hořela střecha. K novorenesančnímu objektu, který v současnosti prochází generální opravou, se sjely hasičské jednotky z celé Prahy. Oheň se jim podařilo dostat pod kontrolu v půl čtvrté ráno. Hasiči předběžně odhadli škodu na 10 milionů korun. Příčinu požáru vyšetřuje policie, vzorky odeslala na expertizu do Kriminalistického ústavu.

Informaci o požáru dostali hasiči od vrátného v noci na pátek krátce po půl druhé. Nejprve byl vyhlášen třetí stupeň požárního poplachu, který byl později zvýšen na mimořádný, tedy nejvyšší stupeň. „Tím, že je to historická budova, neplatily při její stavbě normy, které zabraňují šíření požáru. O to je to složitější,“ uvedl ráno šéf pražských hasičů Roman Hlinovský.

Mluvčí pražských hasičů Pavlína Adamcová hovořila o „požáru mimořádného rozsahu“. K muzeu se sjelo devatenáct jednotek hasičů. Před půl čtvrtou ranní mluvčí oznámila, že se plameny podařilo dostat pod kontrolu.

Oheň zasáhl dřevěnou konstrukci střechy. Z pravé části při pohledu z Václavského náměstí v pět hodin ráno stále stoupal sloup dýmu, plameny však již nebyly vidět. Na místě zasahovalo na sto padesát mužů. 

Požár zastavily i přepážky z 19. století

Díky rychlému zásahu hasičů byla podle ředitele muzea Michala Lukeše zasažena jen část půdy. Pomohlo to, že hasiči budovu dobře znají. Šíření požáru omezily i protipožární přepážky z 19. století.

Část střechy bude podle velitele zásahu nutné strhnout. V dubnu ale měla projít rekonstrukcí, znamená to tedy pouze, že oprava začne dříve. Veřejnosti se objekt uzavřel v roce 2011, oprava by měla být hotova v roce 2018. Podle ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) navíc shořely stropy a trámy poválečných vestaveb, kde byly dříve kanceláře a sklady: „Ty prostory jsou stejně určené víceméně k odstranění.“

Odpovědnost za budovu nesou společnosti, které opravu provádějí. „Budova je předaná zhotoviteli, je v kompetenci sdružení Metrostav, Průmstav a Imos Brno,“ uvedl Lukeš. Objekt je pojištěný na jednu miliardu korun. Lukeš očekává, že se škody budou průběžně vyčíslovat a uplatňovat vůči zhotoviteli a uhradí se právě z této pojistky. „Budova je stoprocentně pojištěna, a to i na tyto případy, které se mohou na stavbě stát,“ dodal mluvčí Metrostavu Vojtěch Kostiha.

V tuto chvíli vznikla pracovní skupina, ve které jsou lidé z Národního muzea, zhotovitelé stavby, stavební dozor, památkáři i restaurátoři. Situace se monitoruje a začínáme dělat opatření, aby nedošlo k dalším škodám.
Michal Lukeš
ředitel Národního muzea
U stavby bude větší protipožární dozor, řekl k opatřením po požáru Lukeš (zdroj: ČT24)

Příčiny požáru zatím nejsou známy. Podle Lukeše se spekuluje o tom, že příčinou mohla být porucha na elektroinstalaci ventilátoru. Policisté už na místě odebrali vzorky, kterými se teď zabývají experti z Kriminalistického ústavu. 

Požár termín otevření muzea neposune

„Souvislost požáru s probíhající rekonstrukcí nelze potvrdit ani vyloučit. (…) Dopad požáru na harmonogram a výslednou cenu rekonstrukcí zatím nelze stanovit,“ uvedl mluvčí Metrostavu Kostiha. Jak později uvedl ředitel muzea, k posunutí termínu dokončení rekonstrukce by  dojít nemělo.

Na rekonstrukci ale bude dohlížet více lidí. Opatření přitom už nyní byla podle Metrostavu více než dostatečná. „Jsou tam poměrně masivní protipožární opatření, na stavbě máme čtyřiadvacet hodin požární hlídku,“ podotkl v této souvislosti ředitel výstavby ze společnosti Metrostav Jan Kučera.

Herman: Škody jsou menší, než se čekalo

Škody na interiéru jsou podle ministra kultury malé. Hasiči je předběžně odhadli na deset milionů korun. „Hořelo podstřeší, které tak jako tak musí projít rekonstrukcí. Ani voda hasičů nenadělala v historických sálech větší škody. A to včetně maleb,“ uvedl ministr. Hlavním problémem jsou mokré stropy, fresky jsou ale podle jeho slov téměř nepoškozené. Vzácné exponáty nebyly díky generální opravě ohroženy, památkově chráněný objekt je kvůli stavebním pracím vyklizený.

Na místo se přijela podívat i pražská primátorka Adriana Krnáčová (ANO). Uvedla, že se o požáru dozvěděla už v nočních hodinách, ale že hasiči měli vše pod kontrolou, tak ani nemusela svolávat krizový štáb. I podle ní jsou škody uvnitř budovy menší, než se očekávalo.

Jeden člověk se nadýchal kouře

Do nemocnice záchranáři převezli pracovníka ostrahy muzea, který požár nahlásil; nadýchal se kouře a je mimo vážné nebezpečí. Původně se objevily informace o tom, že je jeden dělník pohřešován, ty však firma Metrostav provádějící rekonstrukci budovy později vyvrátila.

Kvůli zásahu byla na několik hodin zastavená doprava na magistrále i v okolních ulicích. Po šesté ranní už byla magistrála ve směru k Hlavnímu nádraží zcela průjezdná, v opačném směru hasiči zprůjezdnili dva pruhy. Po devátého hodině již byla průjezdná plně. 

První chvíle požáru a hasičského zásahu zaznamenal pomocí platformy iReportér i divák ČT Tomáš Racek:

iReportér Tomáš Racek: Požár Národního muzea (zdroj: ČT24)

Za novorenesanční budovou Národního muzea z roku 1891 stojí architekt Josef Schulz, tvůrce Rudolfina a autor rekonstrukce vyhořelého Národního divadla. Stejně jako na zlaté kapličce se také na objektu pojímaném jako chrám vědy a umění podíleli umělci z generace Národního divadla – mimo jiné malíři Vojtěch Hynais a Václav Brožík.

Stavbu s monumentálním Pantheonem poškodily boje na konci druhé světové války i sovětská invaze v srpnu 1968; stopy po střelbě byly ve sloupech v průčelí patrné následujících pět dekád. Na stavu dominanty Václavského náměstí se následně podepsal také dopravní ruch na pražské magistrále, která objekt obemkla na sklonku 70. let.

O rekonstrukci historické budovy rozhodla vláda už v roce 2006, opravené muzeum by se mělo veřejnosti znovu otevřít v den stého výročí vzniku Československa, 28. října 2018.

Národní muzeum
Zdroj: Barbora Ďuračková/ČTK

Plameny v muzejním podstřeší představují největší požár metropolitního historického objektu od října 2008, kdy oheň zachvátil secesní Průmyslový palác na pražském Výstavišti. Popelem tehdy lehlo celé levé křídlo. Hlavní město dostalo od pojišťoven 181 milionů korun, požadovalo ale 1,2 miliardy.  

Mezi zřejmě největší požáry v Praze patří případ Veletržního paláce, který v roce 1974 úplně vyhořel. Pamětníci a svědci velkého ohně tehdy mluvili o hořícím skleněném pekle.

Požár Veletržního paláce
Zdroj: Vladimír Mlýnek/Národní galerie