Začalo jaro, těšte se na delší dny a teplé počasí

Praha – Dnes začalo astronomické jaro – v 06:14 středoevropského času střed slunečního kotouče stanul přesně nad rovníkem a Slunce vstoupilo do znamení Berana. Od této chvíle se Slunce vrací na severní polokouli a den se prodlužuje až do letního slunovratu, kdy bude dvakrát delší než noc. Dnešní den bude trvat 12 hodin a 11 minut. Astronomické jaro s sebou přináší i jarní počasí se slunečnou oblohou. Koncem týdne by se měly denní teploty šplhat až ke dvaceti stupňům. Teplé počasí by mělo panovat až do konce března, ráno ale budou teploty padat pod nulu.

Ani to, že je rovnodennost, neznamená, že by měl den přesně 12 hodin. Protože sluneční kotouč má úhlový průměr přes půl stupně a v zemském ovzduší se sluneční paprsky lámou, setrvá Slunce na obloze v den rovnodennosti 12 hodin a deset minut, zatímco 11 hodin a 50 minut bude pod horizontem.

Astronomické jaro nastává obvykle 20. nebo 21. března a vzácně dokonce 19. března. V letech na počátku minulého století začínalo výhradně 21. března. V roce 1920 se poprvé objevilo datum 20. března, poté se začalo vyskytovat stále častěji, až nabylo vrchu. V tomto století byl naposledy první jarní den 21. března v roce 2011. V roce 2048 bude první jarní den dokonce už 19. března a ke konci století se 19. a 20. březen budou vyskytovat stejně často.

Na západě Čech rozkvetl vzácný vřesovec (zdroj: ČT24)

Mohou za to přestupné roky. Kalendářní rok trvá 365 nebo 366 dní, ale Země oběhne kolem Slunce za 365 dní, pět hodin a 49 minut. Proto se okamžik jarní rovnodennosti opožďuje každý následující rok o přebývajících pět hodin a 49 minut. Zařazováním přestupných roků se opoždění „předbíhá“, proto je v současném řehořském kalendáři zaveden čtyřsetletý cyklus, který „předbíhání“ vyrovnává. Rokem 2000 začal nový cyklus a na jeho začátku budou největší rozdíly.

Ve starověku měla rovnodennost velký význam

Velký význam přikládaly jarní rovnodennosti národy ve starověku. Začátek jara slavili Keltové, Germáni, Řekové, Římané, ale i američtí Májové. Staří Sumerové a Babyloňané ve 2. a 3. tisíciletí před naším letopočtem začínali rok právě jarní rovnodenností. Dnešní Evropan tomuto datu nepřikládá příliš velký význam a více se soustřeďuje na Velikonoce, které budou letos v neděli 8. dubna. Jsou vždycky po prvním jarním úplňku a ten je v pátek 6. dubna.

Další změna čeká Evropany v neděli 25. března, kdy ve 02:00 začíná letní čas. Znamená to, že bude potřeba hodiny posunout o 60 minut dopředu. Noc z 24. na 25. března bude o hodinu kratší.

A jak bude?

Astronomické jaro přišlo se sluncem a koncem tohoto týdne se opět teplota zastaví až u 20 stupňů. A slunečné dny budou převládat až do začátku dubna, nicméně po ránu bude i pod nulou. 

Na konci března lze očekávat polojasno nebo jasno, po ránu místy mlhy. Přechodně oblačno až polojasno a místy přeháňky. Ranní teploty zpočátku kolem nuly, postupně 6 až 2 stupně. Denní teploty zpočátku 11 až 16, uprostřed období až 20 stupňů. 

V první dubnové dekádě se objeví i déšť, ale převážně bude stále polojasno. Postupně přibývání oblačnosti s občasným deštěm nebo přeháňkami. Ranní teploty již neklesnou pod nulu, odpoledne se přiblíží 20 stupňům. Půlka dubna bude obdobná, jen bude víc oblačno a přeháněk.