Norský soud zrušil odebrání dítěte norsko-českému páru. Před Vánoci rozhodla o předání holčičky do pěstounské péče sociální služba pro ochranu dětí Barnevernet. Informaci potvrdily Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí a ministerstvo práce a sociálních věcí. Odebrání holčičky, která trpí vzácnou ledvinovou chorobou, zdůvodňovala norská sociální služba špatně vyvinutým kontaktem mezi rodiči a dítětem.
Norsko vrátilo dítě, které před Vánoci odebralo české matce
Norsko-český pár získal od Barnevernet zpět své dítě (zdroj: ČT24)
Odebrání devítiměsíčního dítěte, o kterém rozhodla služba Barnevernet na Štědrý den, podle informací České televize neplatí. Minulý čtvrtek o tom rozhodl soud, na který se rodiče obrátili. Ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí Zdeněk Kapitán navrácení dívky rodičům potvrdil, podrobnosti však nechtěl sdělit s tím, že si to nepřeje matka dítěte. „Můžeme mít radost z toho, že to dopadlo tak, jak to dopadlo,“ podotkl.
Informaci potvrdil s odvoláním na advokáta rodiny také mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Petr Habáň. „Těší mě, že můžeme věřit, že Norsko nabízí standardní funkční mechanismy, které jsou schopny korigovat případná pochybení,“ uvedla ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD).
Odebrání kvůli nedostatečnému kontaktu
O tom, že norské úřady odebraly těžce nemocné dítě norsko-českému páru, informovala v polovině ledna poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09), která se zabývá také vleklým případem odebrání dvou synů českým rodičům, kteří se usadili v Norsku. Popsala, že Barnevernet rozhodl o odebrání poté, co se na něj obrátili lékaři pečující o dítě s návrhem, aby rodičům pomohl přiznáním odlehčovací služby.
Výsledek byl docela jiný. Podle vyjádření Petičního výboru na podporu rodiny Michalákových úřadu vadil „údajně nedostatečně vyvinutý kontakt s dítětem, rodičům vyčetl také jejich z kontextu vytržené výroky o tom, že nechtějí, aby dítě trpělo“.
Jitka Chalánková uvedla, že u soudu, který odebrání dítěte zrušil, byly rozhodující výpovědi lékařů z nemocnice, která o děvčátko pečuje. „Lékaři jednoznačně svědčili ve prospěch rodičů,“ uvedla. Dodala, že matka dítěte se chystá zveřejnit informace o případu, argumentaci Barnevernetu a také reakci českého Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí. „Chce pomoci dalším případům a poukázat na podklady, ze kterých Barnevernet čerpá,“ řekla poslankyně. Mělo by se tak stát do konce týdne.
Jitka Chalánková: Případ je výjimečný díky svědectví lékařů (zdroj: ČT24)
Prezident považuje Barnevernet za gang
Odebrání devítiměsíční dívky, která má – stejně jako její matka – české občanství, i další obdobné případy v lednu ostře kritizoval prezident Miloš Zeman. V pravidelném rozhovoru pro Blesk, který nahradil někdejší rozhlasové Hovory z Lán, řekl, že to, co norská instituce činí, je „v podstatě únos dětí čili druh gangsterismu“. Vládě doporučil, aby stáhla velvyslance.
V souvislosti s případem odebraných bratrů Michalákových prezident již dřívě napsal dopis norskému králi a také zrušil pozvání na loňské oslavy 28. října norské velvyslankyni Siri Ellen Sletnerové. Minulý týden se do sporu matky chlapců Evy Michalákové s Norskem zapojil český stát, vláda schválila, aby republika vstoupila jako účastník do soudního řízení. V současnosti probíhá soudní přezkum správního rozhodnutí, který udělil souhlas s adopcí mladšího syna a matku zbavil rodičovských práv ke staršímu.
- Úřad pro ochranu dětí odebral Michalákovým syny v květnu 2011 pro podezření z pohlavního zneužívání a zanedbávání. To oznámila v březnu téhož roku mateřská škola chlapců.
- V srpnu 2011 norská sociální služba Barnevernet zastavuje veškeré kontakty mezi Michalákovou a jejími syny.
- V únoru 2012 norské úřady zamítly žádost o navrácení dětí do péče rodičů.
- V únoru 2013 Michaláková neuspěla se stížnostmi u norských soudů. Neuspěla ani v listopadu 2013 u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, který její stížnost nepřijal.
- V květnu 2014 začíná Barnevernet sledovat medializaci případu v Česku. Michalákovou kritizoval za to, že publikuje fotografie dětí, zejména na sociálních sítích, a citlivé informace v rozhovorech.
- Na radu českých úřadů v prosinci 2014 právníci Michalákové podali návrh na přezkoumání rozhodnutí krajské komise norské sociální služby, dle nějž byly děti umístěny do pěstounských rodin. Zároveň byla podána žádost o svěření dětí do péče matky.
- Česká vláda se kauzou začala intenzivněji zabývat v roce 2014. Jako jedna z prvních se v případu angažuje poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09). Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek již dříve požádal norské ministerstvo zahraničí o vysvětlení. Bylo mu sděleno, že Česká republika se kauzy neúčastní, nemůže tedy dostat informace.
- V prosinci 2014 české ministerstvo zahraničí předává norskému velvyslanectví 1. diplomatickou verbální nótu ve prospěch chlapců. Stát v ní nabídl záruku, že v Česku na hochy a jejich rodinu dohlédne.
- V lednu 2015 Senát žádá vládu, aby vyvinula úsilí a zapojila se na diplomatické a právní úrovni do případu.
- V lednu 2015 Michaláková po dlouhé době jedná s Barnevernetem. Úřad ji ujistil, že nedojde k žádosti o osvojení dětí ze strany pěstounů. Rovněž byly stanoveny nové podmínky, matka smí vidět své syny jedenkrát za půl roku na 15 minut.
- V lednu 2015 Sobotka žádá norskou vládu o důkladné posouzení případu. Norsko reaguje nótou, chce s Českou republikou spolupracovat. Sobotka se následně nechává slyšet, že česká strana v diplomatickém tlaku nepoleví a bude trvat na spravedlivém posouzení případu s respektem k nejlepšímu zájmu dětí.
- Lubomír Zaorálek ve stejném období předává norskému ministerstvu zahraničí již druhou verbální nótu. V ní žádá tamější úřady o spolupráci. Kvůli kauze se schází předseda sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) s norským protějškem Olemicem Thommessenem.
- V květnu 2015 norská sociální služba Barnevernet oznamuje, že bude chtít Michalákovou zbavit všech rodičovských práv. Otci mají práva prozatím zůstat. Mladšího hocha pak chce dát pěstounské rodině k adopci. Důvodem má být i to, že Michaláková na žádost pěstounských rodin odmítla vydat české pasy synů.
- V polovině září 2015 se Michaláková naposledy vidí s mladším synem. Předchozí povolená schůzka se uskutečnila v březnu 2015. Během schůzek nesmí hovořit česky, ani sama nesmí vyvinout iniciativu k objetí. Se starším chlapcem není dlouhodobě v kontaktu.
- V říjnu 2015 rozhodla norská krajská komise o poslání mladšího syna do adopce k jeho současným pěstounům. Ke staršímu matka ztrácí rodičovská práva a nemá s ním povolený kontakt jakéhokoliv druhu.
- Prezident Miloš Zeman zareagoval na postup norských úřadů v kauze rodiny Michalákových tím, že zrušil pozvání norské velvyslankyně Siri Ellen Sletnerové na oslavy státního svátku 28. října. Také uvedl, že by Česká republika mohla do Prahy na takzvané konzultace zavolat svého velvyslance z Norska.
- V lednu 2016 se postupně v několika zemích demonstrovalo proti Barnevernetu, v Praze se akce konala 16. ledna. Protesty se nevyhnuly ani norskému hlavnímu městu. Demonstrace pak byly naplánovány ve Washingtonu, Londýně, Bukurešti, Bruselu, Frankfurtu, Ottawě, Madridu, Dillí, Bratislavě a ve Varšavě.
- Na konci května 2016 soud v norském Hokksundu zahájil třídenní projednávání odvolání Michalákové proti zbavení rodičovských práv k oběma synům a adopci mladšího chlapce. O měsíc později vešel ve známost verdikt. V něm soud potvrdil rozhodnutí úřadů o ztrátě rodičovských práv, nesouhlasil ale s adopcí mladšího hocha.
- V prosinci 2016 norský Krajský soud v Oslo rozhodl, že se odvoláním Michalákové nebude zabývat. Proti rozsudku, kterým Michalákovou zbavil rodičovských práv, se žena odvolala v září 2016. Rozhodnutí soudu je tak pravomocné. Michaláková zvažuje, že se obrátí na Evropský soud pro lidská práva.