Poslanci schválili vysokoškolský zákon. Bude možné odebírat tituly

Sněmovna schválila vysokoškolskou novelu, která zavede nová pravidla pro akreditace studijních oborů a upravuje také podmínky pro odebírání neoprávněných titulů. Pravidla pro jmenování profesorů nakonec poslanci nezměnili.

Poměrně rozsáhlá vysokoškolská novela, kterou sněmovna schválila ve třetím čtení, mění pravidla pro akreditace studijních oborů a systém hodnocení kvality škol prostřednictvím nového akreditačního úřadu. Ten by měl oproti současné akreditační komisi, která pouze vydává doporučení pro ministerstvo, rozhodovací pravomoc.

Akreditační úřad – spása, nebo zkáza?

Podle novely by se nevydávala povolení pro studijní obor, ale pro určitou oblast. Vysoké školy by si pak jednotlivé obory samy vypisovaly. Právě nový akreditační úřad bude vysokým školám udělovat nebo odebírat institucionální akreditaci.

Sněmovna ale částečně vyhověla návrhu Anny Putnové (TOP 09) na posílení nezávislosti tohoto úřadu. Předseda a místopředsedové patnáctičlenné rady nebudou moci mít placené či neplacené funkce na žádné z vysokých škol vyjma výuky mimo pracovní poměr. Návrh, aby členové rady měli například plat stanovený zákonem, ovšem dolní komora zamítla.

„Vytvoří se poměrně malá skupina lidí, která bude mít koncentrovanou obrovskou moc,“ varovala Putnová (TOP 09). Také podle šéfky Akreditační komise, kterou má nový orgán nahradit, není malý počet členů úplně nejšťastnější: „Ale uvidíme, jak se podaří to nastavit – hodně bude záležet na tom, aby v akreditačním úřadu byli lidé, kteří budou pracovat ve veřejném zájmu,“ dodala Vladimíra Dvořáková.

Předloha také upravuje sociální stipendia a odebírání neoprávněně získaných titulů. Přijít by o ně mohli lidé, kteří si k nim dopomohli úmyslným trestným činem, plagiátorstvím nebo jiným úmyslným jednáním proti dobrým mravům. Úprava přichází po letech od aféry na plzeňské právnické fakultě, která byla v minulosti jedním z hlavních momentů, kdy se debatovalo o možnosti odebírání titulů. 

Profesory bude nadále jmenovat prezident 

V rámci projednávání vládní předlohy pak poslanci přidali desítky pozměňovacích návrhů, včetně změny ve jmenování vysokoškolských profesorů. Sněmovna ale nakonec ponechala současný stav, kdy profesory jmenuje prezident. Poslanci neomezili ani praxi takzvaných „létajících profesorů“, kdy jeden pedagog učí na více vysokých školách.  

„Rozhodně to vnímám jako úspěch, pro vysoké školy to znamená krok lepším směrem. Je to posílení jejich kvality – jsem ráda, že budeme směřovat k novému národnímu akreditačnímu úřadu. Vysoké školy budou mít větší možnost vnitřně hodnotit svou kvalitu,“ uvedla po schválení zákona ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). 

Video Události
video

UDÁLOSTI: Profesory bude dále jmenovat prezident, rozhodli poslanci

UDÁLOSTI: Profesory bude dále jmenovat prezident, rozhodli poslanci

Události, komentáře: Vysokoškolský zákon

Studio ČT24: Sněmovna schválila vysokoškolskou novelu

 

Připomněla také, že vysokoškolskou novelu jmenoval premiér Sobotka jako jednu z priorit, když Valachovou uváděl do úřadu. Ministryně školství rovněž uvítala, že sněmovna nakonec nezměnila praxi při jmenování profesorů – přijímat Lex Zeman není podle ní správná cesta. 

V Událostech, komentářích ministryně dodala, že pravidlo, podle něhož by byli profesoři automaticky jmenováni, kdyby tak během 60 dnů prezident neučinil, by „třídilo profesory na dvě skupiny“.

Rektor Univerzity Karlovy a předseda Konference rekotrů Tomáš Zima poznamenal, že navržený mechanismus považoval za pojistku, s výsledkem jednání ve sněmovně se však smířil. „Respektujeme názor Poslanecké sněmovny i paní ministryně,“ uvedl Tomáš Zima.

Sněmovna také dokončila první čtení zákona o prokazování původu majetku, který se opozice snažila zamítnout, ale neuspěla. Poslanci podpořili i novelu zkracující platnost zbrojních průkazů a zvyšující pravomoci policie či zmírnění podmínek pro veřejná shromáždění. Mimo jiné by si jejich účastníci za určitých podmínek mohli zakrývat obličeje. 

Na začátku hádka kvůli „kalašnikovu“ 

Na začátku schůze chtěla ODS na program jednání prosadit bod, kdy by se poslanci zabývali výrokem prezidenta Zemana o použití zbraně v souvislosti s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD). Návrh ale podpořilo jen 75 ze 168 přítomných poslanců.

Návrh na zařazení bodu ohledně Zemana přednesla Miroslava Němcová (ODS) s poukazem na to, že prezident podle ní porušil slib, když prý výroky dokládá, že nejedná v zájmu všeho lidu. Sněmovna měla podle návrhu usnesení Němcové uvést, že Zemanovy výroky na Sobotkovu adresu ostře odmítá a že směřují proti demokratickému řádu. Dolní komora měla rovněž hlavu státu požádat, aby se Sobotkovi omluvil.

Zařazení bodu podpořila i opoziční TOP 09: „Pan prezident už přestřelil všechny možné hranice,“ řekl předseda klubu TOP 09 a Starostů František Laudát. Nikdo podle něho neví, který „magor“ vezme Zemanovy výroky doslova. Podle předsedy TOP 09 Miroslava Kalouska se prezident „zjevně nekontroluje“ a vyvolává podle něho úvahy o vlastní svéprávnosti, což je z ústavního hlediska vážná situace.

Naopak proti návrhu vystoupil Vítězslav Jandák (ČSSD), když žádal, aby byli někteří poslanci „urychleně odvezeni do Bohnic“. Předseda KSČM Vojtěch Filip pak uvedl, že nepokládá za možné navrhovaný bod zařadit na program schůze vzhledem k tomu, jak se podle něho ODS a TOP 09 stavěly k internetovým výzvám „zabijte si svého komunistu“.