Vláda souhlasí s „hraničním balíčkem“. Brusel chce pohraniční i pobřežní stráž

Vláda podporuje návrhy Evropské komise ke zpřísnění ochrany hranic, uvedl po jednání kabinetu premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Podle něj obsahuje takzvaný hraniční balíček opatření, která Česko prosazuje dlouhodobě – tedy zejména zavedení evropské pohraniční a pobřežní stráže.

Video Události
video

Události: Evropské hranice budou zřejmě hlídanější

„Základem je návrh na zřízení Evropské pohraniční a pobřežní stráže, který vláda podpořila,“ uvedl státní tajemník pro EU Tomáš Prouza (ČSSD). Česká vláda má podle něj zájem na tom, aby jednání postupovalo co nejrychleji. Balíček navíc neobsahuje nic, co by Česká republika odmítala. „Odpovídá tomu, co už říkáme tři čtvrtě roku,“ uvedl Prouza.

„Z pohledu České republiky by se jednalo zejména o příslušníky policie, kteří se zabývají cizineckou agendou. To znamená, že by šlo o příslušníky cizinecké policie. A jednalo by se i o část příslušníků celní správy.“

Bohuslav Sobotka (ČSSD)

premiér

„Česká republika od počátku migrační krize poukazovala na to, že Evropa se musí soustředit na zlepšení ochrany vnější schengenské hranice,“ prohlásil premiér Sobotka. Podle návrhu Komise by ochranu hranic mělo posílit minimálně 1500 členů nově zřízené pohraniční stráže, v případě Česka by šlo o několik desítek policistů a odborníků celní správy. 

Na vnějších hranicích opět kontroly

Komise představila „hraniční balíček“ v prosinci. Ten obsahuje rovněž změnu schengenského hraničního kodexu, která by znamenala znovuzavedení hraničních kontrol na vnějších hranicích prostoru i pro občany EU. Součástí nově vytvořeného systému ochrany vnějších hranic by pak měl být Návratový úřad, který by se zabýval návratem neúspěšných žadatelů o azyl do země jejich původu. Návrh Komise musí schválit Evropský parlament a Evropská rada, kterou tvoří předsedové vlád a prezidenti členských zemí.

Video Události, komentáře
video

Události, komentáře: Jakým bezpečnostním hrozbám čelí Evropa?

Z rámcové pozice, kterou přijala česká vláda, vyplývá, že debata mezi členskými státy se očekává zejména kvůli možnosti nasadit evropské pohraničníky i bez předchozího souhlasu daného státu. Návrh v této podobě již loni podpořily Německo, Francie, Česká republika nebo Nizozemsko, které od ledna EU předsedá. Proti se postavili představitelé Polska a Maďarska. Evropská média tehdy předpovídala, že konečná podoba balíčku by se v průběhu projednávání mohla změnit.

„Hraniční balíček je jenom další v dlouhé řadě nápadů, které mohou vypadat působivě, ale je tam spousta nedořešených otázek a hlavně – ono to prostě nestačí. Ta síla 1500 mužů je vzhledem k délce schengenských hranic směšně málo.“

Lukáš Visingr

vojenský a bezpečnostní analytik

Sobotka nicméně uvedl, že Evropa potřebuje mít nástroj, aby mohla pomoct státu, který není schopen hranici zajistit. „V okamžiku, kdy členský stát není schopen si pravidla vynucovat, je potřeba, aby existoval způsob, jak mu pomoci,“ prohlásil.

Podle Prouzy Evropská komise jasně definuje postup pro nasazení pohraničníků - daný stát by byl informován o problému a vyzván k jeho řešení. Pokud na výzvu nebude reagovat, přijde na řadu možnost nasadit společné síly přímo. Z českého pohledu jsou prý takto nastavená pravidla v pořádku. „Prioritou je zachovat fungování Schengenu, pokud by daná země nechtěla spolupracovat, je druhou variantou vždy vyloučení ze Schengenu,“ dodal Prouza.