ČT24

ČT24
čtvrtek 24. května 2012 Jana

Operace Anthropoid - atentát na Heydricha

Velikost textu:
27. 5. 2008 05:14, autor: ČT24 aktualizováno 27. 5. 2010 06:50

Praha - V květnu 1942 byl Reinhard Heydrich už osm měsíců nejmocnějším mužem Protektorátu Čechy a Morava. Obergruppenführer SS a generál policie měl jako zastupující říšský protektor za úkol potlačit český odboj. Během stanného práva byly od září 1941 do ledna 1942 popraveny stovky lidí, další skončili v koncentračních táborech. Odboj se ale nedal umlčet. Vše vyvrcholilo 27. května 1942, kdy na Heydricha zaútočili parašutisté vyslaní z Velké Británie.

Atentát na Reinharda Heydricha
Atentát na Reinharda Heydricha
Více fotek

Heydrichovi se stala osudnou silnice pod Vychovatelnou v Praze-Libni, kudy téměř každý den projížděl cestou ze svého sídla v Panenských Břežanech. V ostré zatáčce nedaleko Bulovky musel protektorův vůz zpomalit a stal se snadným terčem. Jako ideální příležitost pro útok si proto místo vybrali členové výsadku Anthropoid, Čech Jan Kubiš a Slovák Jozef Gabčík, kteří byli v protektorátu už od konce prosince 1941. K nim se přidal ještě Josef Valčík z výsadku Silver A. Bomba, kterou na vůz hodil Kubiš, sice vybuchla před pravým zadním kolem, úlomky ale Heydricha vážně zranily. Exploze byla tak silná, že vyrazila okna i právě projíždějící tramvaji.

Následný zmatek využili všichni tři útočníci k úniku. Protektor byl převezen do nemocnice na Bulovce, kde lékaři diagnostikovali zlomené žebro, protrženou bránici a poškozenou slezinu. Po poledni byl Heydrich operován a jeho stav se zlepšoval. Začátkem června se ale rozvinula infekce a organismus, oslabený odstraněním sleziny, už nedokázal vzdorovat. Heydrich, mimo jiné spoluautor takzvaného konečného řešení židovské otázky, zemřel v půl páté ráno 4. června.

Atentát nezůstal bez následků - stanné právo a masové popravy 

Útok československých parašutistů na Heydricha nezůstal bez následků. Okamžitě po atentátu bylo vyhlášeno stanné právo a začaly masové popravy. 19. června 1942 byl popraven i někdejší předseda protektorátní vlády generál Alois Eliáš, uvězněný během prvního stanného práva. Akce přijel řídit šéf nacistické pořádkové policie generál Kurt Daluege, který byl jmenován novým zastupujícím říšským protektorem.

Nejen Gabčík, Kubiš a Valčík, ale i další výsadkáři se před pátráním skrývali přes tři týdny, nakonec je ale zradil jeden z nich - Karel Čurda. Po těžkém boji zahynulo sedm parašutistů 18. června v pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici. Nacistický teror vyvrcholil v červnu 1942 vyhlazením Lidic a Ležáků. Za druhého stanného práva, které skončilo 3. července 1942, zahynulo přes 3000 lidí.

V kryptě kostela se parašutisté bránili osmi stovkám mužů z gestapa více než sedm hodin. První parašutisti přišli dle slov Jaroslava Šuvarského, představeného a duchovního správce katedrály sv. Cyrila a Metoděje, 29. května po dohodě s nekomunistickým sokolským odbojem. Ne všichni lidé spjatí s kostelem o nich věděli. Při zásahu zajalo gestapo i ženy a děti, nad kterými pak nemělo slitování. Podle Šuvarského byl atentát na říšského protektora hodnocen záporně oběma totalitami - jak nacistickou, tak komunistickou.


      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.