ČT24

ČT24
čtvrtek 24. května 2012 Jana
Průzkum společnosti Median:

V přímé volbě prezidenta by nyní nejvíc hlasů získal Jan Fischer

Velikost textu:
10. 2. 2012 02:05, autor: ČT24 aktualizováno 10. 2. 2012 15:30

Praha – Z přímé volby prezidenta by v současné době vítězně vyšel bývalý předseda úřednické vlády Jan Fischer. Vyplývá to z bleskového průzkumu společnosti Median, jehož výsledky zveřejnila dnešní Mladá fronta Dnes (MfD). Hlasovala by pro něj třetina lidí, kteří by šli k volbám, šestina by dala hlas ekonomu Janu Švejnarovi, desetinu by dostal podnikatel Tomio Okamura. Průzkum CVVM dnes zároveň zveřejnil, že pro přímou volbu prezidenta jsou asi dvě třetiny Čechů. Má to být nestraník a současné pravomoci by měly být zachovány.

Expremiér Jan Fischer
Expremiér Jan Fischer

Podle výsledků průzkumu mají pro první přímou volbu prezidenta zatím největší šanci na zvolení nestraníci. Ze stranických kandidátů by lídr TOP 09 a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg dostal šest procent hlasů, předsedkyni sněmovny Miroslavu Němcovou z ODS by volila tři procenta dotázaných, ještě méně hlasů by dostal její stranický kolega Přemysl Sobotka. Voleb by se nyní zúčastnily tři čtvrtiny lidí. Fischer, který už svou kandidaturu na prezidenta oznámil, vyšel jako možný vítěz už z podzimního průzkumu agentury SC&C, kde dostal asi čtvrtinu hlasů, Švejnar byl druhý s minimálním odstupem.

Přímou volbu hlavy státu ve středu schválil Senát. Pro hlasovalo 36 ze 39 sociálních demokratů. Ze senátorů ODS zvedlo ruku 11 z 21 členů horní komory Parlamentu. Lidé mají prezidenta volit mezi 60. a 30. dnem před koncem mandátu dosavadní hlavy státu. Václavu Klausovi skončí funkční období 7. března 2013, přímá volba by se tedy měla poprvé konat mezi 6. lednem a 5. únorem příštího roku.

Téměř dvě třetiny Čechů jsou pro přímou volbu prezidenta

Pro přímou volbu je podle průzkumu CVVM 61 procent voličů. Pouze 16 procent by nechalo volbu na parlamentu, jako je tomu nyní, a 13 procent by chtělo zavést volbu širším shromážděním, které by tvořili kromě poslanců a senátorů ještě například krajští zastupitelé. Zhruba třetina dotázaných by chtěla, aby se prezidentem stal nestraník, pětina lidí dokonce považuje za vhodného pouze kandidáta z oblasti zcela mimo politiku. Jen několik procent Čechů by si vybralo za prezidenta člověka, který je členem politické strany.

Politolog Pavel Šaradín: "Lidé si možná myslí, že pan prezident bude mít takové pravomoce, že politiku nějakým způsobem pročistí. Naprosto ale souhlasím s těmi, kteří tvrdí, že lidé budou zklamáni... Pokud by zůstali kandidáti, o kterých se hovoří, tak si myslím, že ta kampaň bude vcelku důstojná. Pokud se dívám na kampaně v postkomunistické Evropě, například ve Slovinsku, tak kandidát, který bude chtít uspět, bude muset útočit i na nepopulární vládní kroky."   

Více než polovina účastníků průzkumu uvedla, že prezident by měl do činnosti vlády zasahovat jen v omezené míře. V zahraniční politice by se pak měl angažovat jen ve směru udaném vládou. To si myslí 57 procent lidí, zatímco jen asi pětina Čechů by si přála, aby se hlava státu chovala v cizině naprosto nezávisle na vládě. Necelá desetina lidí pak navrhuje, aby prezident zahraniční politiku přímo sám řídil. Prezident by měl mít nadále právo udělovat milost odsouzeným, vetovat zákony či jmenovat členy bankovní rady České národní banky.

přehrát video
Rozhovor s Pavlem Šaradínem
Zdroj: ČT24, ČTK

      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.