Praha - První den po schválení přímé volby prezidenta se začínají ukazovat první problémy, alespoň pro politické stany. Ty pomalu začínají řešit, kde vezmou peníze na předvolební kampaň v roce 2013. Většina stran má totiž v pokladnách prostředky jen na podzimní kampaň před senátními a krajskými volbami. Podle ČSSD by tak měl stát buď zavést limit na kampaň, nebo stranám část peněz vracet.
Prezidentská kampaň bude drahá - strany řeší, kde vzít peníze
Kandidáti si budou muset před volbami zaplatit reklamní spoty, billboardy a tým lidí, který bude akci řidit. To dohromady vyjde na miliony nebo desítky miliony, které ale zadlužené strany nemají. Třeba TOP 09 už dala svému kandidátovi Karlu Schwarzenbergovi najevo, že si bude muset peníze sehnat sám. „Bude mít svůj vlastní tým i svůj vlastní rozpočet na prezidentskou kampaň, který bude mimo stranické struktury,“ vysvětluje místopředseda strany Miroslav Kalousek.
Po nákladné předvolební kampani před sněmovními volbami v roce 2010 řeší peníze i sociální demokraté, kteří by chtěli buď strop na výdaje, nebo peníze od státu: „Je to otázka zajištění určité rovnosti mezi kandidáty a musíme hledat možnosti. Pokud nebudou limity na volební výdaje, pak vláda by měla zajistit refundaci alespoň části výdajů,“ uvedl předseda strany Bohuslav Sobotka. Zavedení stropů na kampaň podporují i všechny tři vládní strany.
Kandidovat chtějí Schwarzenberg, Fischer nebo Bobošíková
Postupně se také začínají rýsovat jednotliví kandidáti, kteří se budou o post hlavy státu ucházet. Každého musí podpořit buď deset senátorů, dvacet poslanců nebo alespoň 50 tisíc lidí svými podpisem. Jak už bylo zmíněno, TOP 09 vyšle do souboje svého předsedu Karla Schwarzenberga. Za ODS chce kandidovat místopředseda Senátu Přemysl Sobotka, pro jeho kandidaturu se už několikrát vyslovit premiér Petr Nečas. Konkurovat by mu mohla předsedkyně sněmovny a místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová, která se chce definitivně rozhodnout na jaře.
Nejsilnější opoziční strana ČSSD bude o svém prezidentském kandidátovi nebo o tom, zda podpoří kandidáta nezávislého, teprve rozhodovat. V kuloárech Lidového domu se hovoří o ekonomovi Janu Švejnarovi, bývalém evropském komisaři a předsedovi strany Vladimíru Špidlovi i o bývalém předsedovi úřednické vlády Janu Fischerovi. V médiích se objevily informace, že mají stranické špičky o této věci rozhodovat 17. února na tajném místě mimo Prahu.
Reportáž Lukáše Dolanského (zdroj: ČT24)
Komunisté budou kandidáta vybírat podle svého předsedy Vojtěcha Filipa na květnovém sjezdu v Liberci. Uvažují o prvním československém kosmonautovi a europoslanci Vladimíru Remkovi a o ministru obrany polistopadové vlády, generálovi Miroslavu Vackovi. Lidovci by chtěli na Hradě svou europoslankyni Zuzanu Roithovou.
Nezávislou kandidaturu na prezidentský úřad ohlásil nynější viceprezident Evropské banky pro obnovu a rozvoj Jan Fischer, který už sestavuje volební tým. Bývalý premiér již dříve uvedl, že se pokusí sehnat 50 tisíc podpisů, vyjednávat ale bude i s některou z politických stran. Stejný postup prý zvolí i předsedkyně Suverenity Jana Bobošíková, která v minulé prezidentské volbě kandidovala za KSČM. Naopak Tomio Okamura, o kterém se v médiích také spekulovalo, svou kandidaturu nepovažuje za aktuální – nejdřív by si prý chtěl ověřit voličcskou podporu v letošních senátních volbách.
Kandidáti budou mít spoty v ČT a rozhlase
Návrh zákona o provedení přímé volby prezidenta už ministerstvo vnitra upravilo podle připomínek dalších ministerstev a krajů, které ale předlohu nijak výrazně nezměnily. Ministr vnitra Jan Kubice požádal o projednání normy vládou.
Prezidenta si lidé budou vybírat v podstatě stejným způsobem, jakým nyní volí senátory. Na rozdíl od adeptů na členy horní komory ale kandidáti na úřad hlavy státu mají mít zdarma vyhrazený prostor v České televizi a v Českém rozhlase pro své předvolební klipy. Podobnou možnost mají nyní strany před sněmovními a evropskými volbami.
Kandidáti by podle předlohy před volbou v každém z uvedených veřejnoprávních médií dostali dohromady deset hodin bezplatného vysílacího času. Kampaň v televizi a v rozhlase by byla v době začínající 16 dnů a končící 48 hodin před prvním kolem volby. V případě druhého kola, které by se konalo až dva týdny po úvodním kole, by pak mohli finalisté agitovat v obou médiích ve dvou dnech v celkovém čase dvou hodin, a to ve lhůtě od čtyř dnů do 48 hodin před začátkem závěrečného kola.