Ministryně školství v Kyjově jednala o (ne)inkluzi

Méně dětí s lehkým mentálním postižením by mělo docházet do praktických škol a víc do běžných základních. Tak si představuje vzdělávání v Česku ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Některým školám se ale novela školského zákona, která posiluje inkluzi, nelíbí. Třeba v Kyjově se bojí, že společné vzdělávání některým dětem víc uškodí, než pomůže.

„Dřív jsem měla samé pětky, teď mám jedničky,“ chlubí se čtrnáctiletá Eva ze Šardic. Získat dobrou známku na běžné základní škole se jí moc nedařilo. Teď chodí do osmé třídy na praktickou základní školu do Kyjova a podle svých slov je spokojená. „Chtěla bych být kuchařka nebo číšnice,“ říká.

Novela školského zákona má ambici posadit Evu zpět do lavice běžné základní školy. Ministerstvo školství chce příští rok přesunout co nejvíc dětí z praktických škol do běžných. A toho se některé obce a školy bojí.

„Ve speciálním vzdělávání je dětem věnována maximální pozornost a maximální péče. My se obáváme, aby společné vzdělávání těmto dětem neublížilo,“ řekl předseda Svazu měst a obcí František Lukl (ANO).

Pomůže to?

V praktických školách se třeba dbá na manuální zručnost. Žáci v průměru stráví šest hodin týdně v dílnách, což je pětinásobek toho, co v běžných školách. Rozdíl je i v možnostech učitelů věnovat péči každému z žáků: zatímco v lavicích praktických tříd sedí šest až dvanáct žáků, na základních školách je to až třikrát víc.

„Masivní přesun těchto dětí do běžných základních škol nebude ku prospěchu ani běžných škol ani škol praktických. Úbytkem dětí v praktických školách dojde k jejich samovolnému zrušení,“ bojí se ředitel kyjovské praktické a speciální školy Za humny Petr Petráš. O svých obavách dnes jednal přímo s ministryní školství Kateřinou Valachovou (ČSSD).

 

Video Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) o inkluzi
video

Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) o inkluzi

Resort školství tvrdí, že k zavírání praktických škol rozhodně nedojde a na inkluzi trvá. Zákonem chce finančně podpořit pomoc při výuce znevýhodněných žáků, a to nejen těch s lehkým mentálním postižením. „Zvyšuje se míra disgrafie, dislexie a mírných poruch autistického spektra. Tyto děti dnes nemají jasnou a přímou materiální podporu. Tohle je ta zásadní změna, protože prostředky budou hrazeny ze státního rozpočtu,“ ujišťuje Valachová.

Největší slabinou zákona je zatím chybějící vyhláška. Až ta nastaví přesná pravidla a může rozhodnout i, jestli Eva půjde zpátky na běžnou základní školu.