Ústavní soud nechal úhradovou vyhlášku v platnosti

Ústavní soud zamítl návrh na zrušení letošní úhradové vyhlášky ve zdravotnictví. Podaly ho dvě skupiny senátorů, kteří poukazovali na porušení práva podnikat, práva na spravedlivou odměnu za práci a bezplatnou zdravotní péči. Jejich výhrady směřovaly především proti takzvaným koeficientům, které rozdílně upravují úhrady v jednotlivých krajích. Podle soudu ale vyhláška základním právům neodporuje a pravidla jsou předvídatelná a plošná, byť v důsledku mohou vyvolávat některé nerovnosti.

Za stejnou péči různé peníze. Rozdíl mezi nemocnicemi přitom nemusí být v kvalitě péče, ale v tom, v jakém kraji leží. Mohou za to takzvané koeficienty, které vycházejí z poklesu nebo nárůstu počtu klientů jednotlivých pojišťoven v krajích, nezohledňují ale skutečnou nemocnost.

My jsme celou dobu byli přesvědčeni v tom, že z hlediska legislativního a ústavních principů, se snažíme postupovat maximálně korektně.
Svatopluk Němeček
Ministr zdravotnictví

Koeficienty byly hlavním terčem kritiky senátorů, kteří se obrátili na Ústavní soud s výhradou, že se jim úhradová vyhláška ministerstva zdravotnictví nezdá férová. V geograficky a demograficky znevýhodněných oblastech se totiž může stát, že úhrada nepostačuje ani na pokrytí nákladů na činnost některých nemocnic. 

Úhrady nižší než náklady

Příkladem je třeba nemocnice v Hodoníně. Tam dostávali za stejnou operaci i o polovinu méně peněz, než nemocnice v Praze. Provoz celé hodonínské nemocnice, která ročně ošetří kolem 40 tisíc pacientů, spolkne 400 milionů korun. Za zákroky přitom zařízení dostane od pojišťoven o 50 milionů méně.

Další příjmy stačí rozpočet dorovnat, na investice ale už nezbývá. Letošní rekonstrukce jednotky intenzivní péče a dialyzačního střediska by nebyla možná bez podpory kraje, který nemocnici zřizuje.

Ústavní soud ale neshledal, že by byly koeficienty protiústavní. „Stanovený způsob výpočtu výše úhrad nevylučuje, že někteří poskytovatelé zdravotních služeb budou hospodařit se ztrátou, ani se tato skutečnost nedotýká podstaty práva podnikat," uvedla mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková.

Podle soudců vyhláška přispívá k dosažení základního cíle, kterým je „nalezení rovnováhy mezi finančními požadavky poskytovatelů zdravotních služeb a možnostmi systému veřejného zdravotního pojištění, a tím ke spravedlivému přerozdělení prostředků“.

Dvě skupiny senátorů

Vyhlášku vydává pro každý kalendářní rok ministerstvo zdravotnictví. Stanovuje hodnoty bodu, výši úhrad za služby a regulační omezení pro rok 2015. Jde o složitý předpis, který má v současnosti přes sto stran.

Nemáme pocit, že jsme prohráli, byť je stanovisko zamítavé. Protože úhradová vyhláška, která nabude platnosti za několik dnů pro rok 2016, tyto koeficienty vypustila.
Jitka Seitlová
Senátorka

Ústavní soud se vyhláškou začal zabývat v únoru, kdy obdržel podnět sedmnácti senátorů. V létě podala jiná skupina senátorů kolem Jitky Seitlové (za Stranu zelených) druhý návrh za zrušení části téže vyhlášky. Ústavní soud ho odmítl; pokud totiž už ve stejné věci běží řízení, nemůže stížnost přijmout.

Argumenty Seitlové a jejích kolegů přesto soud zohlednil, získali totiž postavení účastníků v řízení o prvním návrhu. Ústavní soud ale zdůraznil, že nálezem není dána ústavnost vyhlášky v celém rozsahu, soud se totiž zabýval jen napadenými částmi.

Náměstek ministra zdravotnictví Radek Policar nález označil za dobrou zprávu pro zdravotnictví. Změna financování na konci roku by podle něj byla problematická. „Mohlo by to způsobit určité zmatky a chaos,“ řekl Policar. Senátorka Seitlová ocenila alespoň to, že z vyhlášky na příští rok už některé zpochybňované body vypadly. „Nemáme pocit, že jsme prohráli, byť je stanovisko zamítavé,“ uvedla Seitlová.

Ústavní soud nechal úhradovou vyhlášku v platnosti (zdroj: ČT24)

Nechte to na nás

Není to dokonalé, ale je to to nejlepší, co zatím máme, říkají někteří zástupci nemocnic a pojišťoven. „Je to jediná jistota na budoucí rok a myslím si, že úhradová vyhláška na příští rok je jediná možná vzhledem k prostředkům na zdravotní péči. Je potřeba se spíš zamyslet nad počtem zdravotních zařízení a nad intenzitou jejich personálního a přístrojového využití,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice Brno Roman Kraus.

Studio 6 o úhradové vyhlášce ministerstva zdravotnictví (zdroj: ČT24)

„Je to nedokonalý systém, ale koeficient ho sám o sobě nezhoršuje. Jádro problému je jinde, my nemůžeme hradit zdravotní péči v plném rozsahu tak, jak je vykazována, protože prostě nemáme tolik prostředků,“ dodal prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR Ladislav Friedrich.

Podle něj je problémem i čím dál větší složitost předpisu, který z původních třiceti stran nabobtnal na více než trojnásobek. „My od té vyhlášky očekáváme zázraky. Čekáme, že naprosto spravedlivě rozdělí veškeré finance ve zdravotnictví, což je naprostá iluze,“ řekl Friedrich.

Kritika podle něj sílí. “Každý další zásah do vyhlášky jeden problém odstraní a další dva vytvoří. Když se pojišťovny s nemocnicemi volně domlouvaly a nebyly tak sešněrované vyhláškou, úhrady mezi jednotlivými nemocnicemi se lišily mnohem méně než teď,“ myslí si Friedrich. Podle něj další úpravy nevedou ke spravedlivějším cenám, ale spíš k větším excesům.