Sváček ústavním soudcem nebude, Senát ho odmítl

Praha - Jan Sváček se nestane ústavním soudcem. Senátoři těsně zamítli jeho kandidaturu. V tajné volbě získal 38 ze 79 možných hlasů. K souhlasu horní komory s jeho jmenováním mu tak chyběly jen dva hlasy. Na post ho doporučil prezident Václav Klaus. Horní komoře se ale mimo jiné nelíbí jeho styky s exministrem Pavlem Němcem a Sváčkovo zvolení nedoporučily ani dva senátní výbory. Klaus prostřednictvím svého mluvčího vzkázal, že Senát udělal chybu, když Sváčka neschválil. Byl podle něj kvalitním kandidátem.

Výsledek hlasování odpovídá postoji senátních výborů ústavně-právního a pro lidská práva, které v minulých dnech nedoporučily Sváčkovu nominaci. Předsedkyně senátní ústavní komise Jiřina Rippelová (ČSSD) před volbou mimo jiné poukázala na to, že prezident a Senát se na kandidátech na ústavní soudce musejí shodnout. Nejen pro adepty by proto podle ní byla užitečná „předběžná sondáž“ názorů senátorů, která se ale podle ní neděje.

Senátor Jiří Dienstbier

„Za sebe mohu říci, že důvodů bylo několik. Jednak určité pochybnosti o vazbách pana Sváčka na pražské podnikatelské prostředí. Kandidát do Ústavního soudu by také měl mít jasný názor na zásadní ústavněprávní otázky, jeho odpovědi byly ale někdy poněkud neurčité až vyhýbavé.“   

Sváček měl nastoupit k Ústavnímu soudu po odchodu jeho místopředsedkyně Elišky Wagnerové, jejíž mandát končí v březnu. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský proto rozhodnutí Senátu nepřijal s nadšením. Upozornil, že za posledních osm let došlo k enormnímu nárůstu ústavních stížností. „Když jsem sem přišel, byl jejich roční objem kolem dvou tisíc, další rok už to byl dvojnásobek… Každý chybějící soudce znamená, že se za rok vyřídí o 200 až 250 návrhů méně,“ řekl ve Studiu ČT24. Chybějící hlas by byl podle Rychetského znát například i při rušení zákonů, kde soud často rozhodoval s těsnou většinou. Jednání soudu ale ohroženo nebude, k tomu stačí, aby měl dvanáct z celkových patnácti soudců.    

Sváček: Pro své členství v KSČ nemám obhajobu

Předsedovi Městského soudu v Praze je mimo jiné vytýkáno jeho krátkodobé předlistopadové členství v KSČ. Senátorům dnes řekl, že pro to nemá nic na obhajobu. Odmítl ale obvinění, že rozhodoval na základě zadání někdejší Státní bezpečnosti, komunistické policie nebo samotné strany. Dokládají to podle něj jeho polistopadová prověření před jmenováním do soudcovských funkcí.

Připomenul, že se kandidátem prezidenta Klause na ústavního soudce měl stát již v roce 2003. Tehdy to ale „z osobních, rodinných a profesních důvodů“ odmítl. Podotkl, že o dva roky později se dostal s Klausem do sporu kvůli justičním čekatelům. I proto odmítl nálepku Klausova muže: „Nejsem kandidátem ani pravicové, ani levicové strany. Jsem nezávislým soudcem a pevně věřím, že tomu tak do konce mého profesního života zůstane.“

Vydáno pod