Přímá volba prezidenta rozhořela polemiku v Senátu

autor: Jindřich Mynařík, zdroj: ISIFA/Lidové noviny

Senát

Senátorka z opoziční ČSSD Jiřina Rippelová ovšem namítala, že by přímá volba Česko posunula k "poloprezidentskému režimu". Podle Pospíšila změna přechod na jinou formu vlády neznamená. Senátorka vypočítala, že lidé přímo volí už do sněmovny, ve dvou kolech do Senátu, do europarlamentu, do krajů a do samospráv. "Jsme v permanentní kampani," podotkla s tím, že s další volbou hrozí snížení volební účasti. Rippelová řekla, že tři ze 16 odborných stanovisek přímou volbu považovala za nežádoucí.

Podle lidoveckého senátora Petra Pitharta představuje návrh riskantní zásah do ústavy a senátoři by neměli rozhodovat pod nátlakem. "Platí, že si strany daly do svých programů a koaličních dohod přímou volbu, slib ale učinily pod tlakem, do něhož se dostaly samy," uvedl. 

Mezi odpůrce patřil i senátor ODS Jaroslav Kubera. "Přímá volba není výsledkem systémové debaty, ale populistického gesta na téma: Lid si to přeje," prohlásil. Kritici poukazovali také na finanční nákladnost přímé volby a zpochybňovali, že by lidé vybrali lepšího kandidáta. Dienstbier namítl, že i v parlamentní volbě bývá zvolen prezident, který překračuje své pravomoci. "Věřím voličům, že, bude-li přímá volba, tak budou vybírat prezidenta velmi zodpovědně," dodal.

Ministr Pospíšil označil text ústavní novely za dobrý. Dodal, že přímá volba je "evergreen", o němž se jedná už léta. Podotkl, že mezi členskými zeměmi EU je přímá volba ve 12 z 20 republik, a to třeba i na Slovensku. Zbývajících sedm zemí jsou monarchie.

Zákon prošel už sněmovnou, kde se během posledních měsíců poslanci přeli nejvíc o pravomoce. ČSSD prosazovala omezení imunity prezidenta, chtěla upravit podmínky, kdy může hlava státu zastavit trestní stíhání a taky změnit způsob jmenování vedení České národní banky. Prošly jen první dva návrhy. To ale nejsilnější opoziční straně nakonec stačilo.

• Vytisknout
• Poslat e-mailem
• Chyba v článku