Praha – Sněmovna přes protesty opozice podpořila v prvním čtení vládní návrh na majetkové vyrovnání státu s církvemi. Církve by podle něj měly dostat zhruba polovinu svého někdejšího majetku v hodnotě okolo 75 miliard, který je ve vlastnictví státu. Za ostatní by měly dostat finanční náhradu 59 miliard korun během příštích 30 let, přičemž stát přestane církvím hradit například platy duchovních.
Sněmovna podpořila církevní restituce, protesty opozici nestačily
Levice nesouhlasila ani s rozsahem majetku určeného k vydání, ani s výpočtem náhrad. KSČM ale po šestihodinové debatě neuspěla s návrhem na zamítnutí předlohy o vrácení majetku, který komunistický režim církvím zabavil. Sociálním demokratům se pak nepodařilo prosadit vrácení normy vládě k přepracování. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka předlohu nazval zákonem „o poskytnutí daru ve výši 134 miliard korun“. Na podporu svého odmítavého postoje si dnes poslanci ČSSD přinesli do jednacího sálu transparenty, které umístili před své lavice.
Opozici se nepodařilo prosadit ani to, aby se návrhem před dalším schvalováním zabýval jiný než ústavně právní výbor a aby projednávání bylo prodlouženo o 20 dnů. Podle Sobotky se koalice rozhodla „potřít opozici ze sta procent, do posledního zbla“. „Vládní koalice v tuto chvíli je nad zákon a dokonce nad samotného pánaboha,“ neskrýval zklamání předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik. „Nechci protestovat proti tomu, že podceňujete pánaboha, pane poslanče, to k vám koneckonců tak nějak patří,“ kontroval ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Podotkl, že další výbory mohou zákon projednat dobrovolně.
Premiér Petr Nečas: „Církevní restituce jsou 20 let nevyřešeným problémem, který blokuje rozvoj tisíců obcí a měst v této zemi, a jsem rád, že se posunul do druhého čtení.“
Pravomoc vysílat vojenská letadla s humanitární pomocí v budoucnu připadne zřejmě ministerstvu obrany, nebude o tom tedy rozhodovat vláda. Novela zákona o ozbrojených silách, kterou dnes podpořila sněmovna, má zrychlit poskytování pomoci postiženým zemím. Předloha vojákům také umožní používat rušičky elektronického signálu. Nyní ji projedná branný výbor. V případě rušiček norma upravuje jejich používání při výcviku v České republice. Jednotky, které vyjíždějí do zahraničních misí, rušičky potřebují pro svoji ochranu. Na dálku jsou odpalována třeba nástražná výbušná zařízení. Poslanci volali po tom, aby se o rušičkách ve výboru podrobně debatovalo. Ustanovení o nich možná z novely vypadnou.
Poslanci dnes na návrh ODS a přes protesty ČSSD znovu odložili schvalování návrhů Ústeckého kraje na řešení situace v sociálně vyloučených lokalitách. Rozhodli se počkat na vládní předlohy, kabinetu na jejich předložení dali čas do začátku letošního června. Rozhodnutí vedlo ke slovním přestřelkám mezi předsedy poslanců obou nejsilnějších stran Jeronýmem Tejcem a Zbyňkem Stanjurou.
GALERIE
Jeroným Tejc zdroj: ČT24
Sněmovnou hladce prošla i vládní novela, která má rozšířit možnosti přepravy lidských tkání a buněk a kterou zamítl Senát. Předloha míří k podpisu prezidentovi. Novela počítá s tím, že lidské tkáně a buňky by mohly přepravovat i firmy, které nejsou zdravotnickým zařízením. Musely by ale získat povolení Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Nyní mohou přepravu zajišťovat jen provozovatelé tkáňových zařízení, diagnostických zařízení, odběrových míst nebo držitelé zvláštních povolení.
Jablonec nad Nisou bude statutárním městem
Novým statutárním městem se stane spolu s Prostějovem také Jablonec nad Nisou. Sněmovna dnes schválila toto senátní doplnění poslanecké novely zákona o obcích. Předloha měla původně jen upravit ohlašování střetu zájmů u obecních zastupitelů. Novelu nyní dostane k podpisu prezident. Statutárních měst, v jejichž čele stojí primátor, je v Česku zatím 24. Jejich rozšiřování zahájila loni sněmovna poté, co žádosti Prostějova s 45 tisíci obyvatel odmítlo vyhovět ministerstvo vnitra. Dolní komora naopak požadavek do novely vložila na návrh ODS. Doplnění o Jablonec dnes navrhla jeho zastupitelka Soňa Paukrtová, předsedkyně senátorského klubu TOP 09 a Starostové.
Nakoupenou půdu půjde převést na firmy
Jednotlivci, kteří nakoupí zemědělskou půdu od státu podle zvláštního zákona, budou moci tuto půdu převést na právnické osoby, například družstva, v nichž jsou členy nebo v nichž působí. Podmínkou bude, aby tato firma na pozemcích hospodařila. Dnes tak rozhodla Poslanecká sněmovna, když schválila novelu zákona o prodeji státní půdy i s pozměňovacím návrhem, který jí předložil Senát.
isifa
Popření otcovství až do tří let věku dítětě
Muži asi budou moci nově žádat o popření otcovství až do tří let věku dítěte. Do zrušení Ústavním soudem byla tato lhůta půlroční. Sněmovna dnes prodloužení lhůty opětovně schválila. Odmítla senátní požadavek na omezení rozsahu podmínek, při jejichž splnění by měl nejvyšší státní zástupce navrhovat popření otcovství u starších dětí. Novelu nyní dostane k podpisu prezident.
Ukládání oxidu uhličitého do země od roku 2020
Ukládání oxidu uhličitého do podzemních úložišť v Česku, které má kvůli EU umožnit nový zákon, bude zřejmě povolováno nejdříve od roku 2020. Sněmovna dnes tento požadavek Senátu schválila. Vláda plánovala umožnit provoz úložišť už o tři roky dříve, byť se technologie vtlačování ekonomicky vyplatí až po skončení druhého desetiletí. Pro ministra životního prostředí Tomáše Chalupu (ODS) byl ale požadavek Senátu přijatelný.
GALERIE
videogallery_200596