Sobotka: Politici by neměli lidi strašit, na to je Islámský stát. Musí problémy řešit

Nestačí jen upozorňovat na rizika uprchlické krize, jako to dělá prezident Miloš Zeman, je třeba také předkládat konkrétní řešení problémů, řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), který o uprchlické krizi jedná s německými politiky v Berlíně na sjezdu Sociálnědemokratické strany Německa (SPD). V pomoci při uprchlické krizi přitom Češi rozhodně pasivní nejsou, čeští dobrovolníci působí na srbské hranici, Češi pomáhají i na řeckém ostrově Lesbos.

Uprchlíci u srbsko-chorvatského přechodu Berkasovo
Zdroj: ČTK/AP Autor: Marko Drobnjakovic

Sobotka také vyjádřil pochopení pro to, že lidé mají z uprchlíků obavy; politici a další veřejně činné osoby by však podle něj neměli šířit strach. „Prezident Zeman popisuje rizika, což je myslím věc, která je všeobecně známá, nejsou to nějaké zásadně nové informace. Nicméně mi tam chybí konkrétní návrhy na to, jak postupovat, abychom realisticky tu současnou migrační krizi zvládli,“ řekl Sobotka. „Já bych se chtěl jako předseda vlády soustředit spíše na to, abychom odpovídali na otázky občanů, předkládali konkrétní kroky, konkrétní řešení. V tom vnímám svoji roli politika,“ uvedl.

Premiér varoval ale před zneužíváním uprchlické krize. „Politici nebo všichni ti, kteří chtějí ovlivňovat veřejné mínění, by neměli podléhat pokušení sbírat laciné hlasy populismem, polopravdami, zjednodušováním nebo jednoduchým strašením lidí. Já myslím, že lidé už jsou vystrašeni dneska dost. Stačí k tomu Islámský stát, stačí k tomu teroristické útoky, které pronikly až přímo do Evropy,“ řekl Sobotka.

„Politici by měli méně strašit a více navrhovat konkrétní pragmatická řešení těch problémů, které kolem sebe vidíme. Ať už je to posílení bezpečnosti, proto abychom byli schopni lépe čelit teroristickým hrozbám, ať už je to řešení problémů s integrací uprchlíků, kteří do Evropy přijdou nebo už do Evropy přišli, ať už je to otázka fungování vnější schengenské hranice,“ uvedl premiér.

Češi pomáhají v Srbsku i Řecku

Dobrovolníci, kteří na Balkáně a na řeckých ostrovech pomáhají zvládnout migrační krizi, se potýkají s nedostatkem peněz a malou podporou Evropské unie. Upozorňují také, že balkánskou trasu, kudy běženci proudí do Evropy, komplikuje zima a špatné zázemí pro uprchlíky. „Uprchlíků během listopadu začalo ubývat, ale stále přichází více lidí než například v září,“ upozornil koordinátor českých dobrovolníků Zdeněk Ralík.

Video Studio 6
video

Na řecké i balkánské cestě uprchlíků mírně ubylo

Dobrovolníci pokrývají celou oblast od Řecka až do Rakouska. „Zcela zásadní jsou čeští dobrovolníci na severu Srbska,“ řekl Ralík s tím, že hraniční přechod Berkasovo-Bapska je pod koordinací Čechů. „Stejně jako my se připojujeme k dobrovolnickým skupinám jinde, tak při nedostatku dobrovolníků můžeme požádat o pomoc další skupiny,“ dodal.

Od začátku října se na srbské hranici vystřídalo 1 500 Čechů. „Máme výbornou pozici ve vztahu k tamním autoritám,“ řekl Ralík s tím, že řízení přechodu, které dříve zajišťovali právě čeští dobrovolníci, si převzala srbská policie, na dobrovolnících je nyní distribuce hygienických potřeb či pomoc v dětském koutku.

Přes srbsko-chorvatské hranice mohou poslední dva až tři týdny dále postupovat jen lidé z Afganistánu, Iráku a Sýrie. „Ostatní byli zadrženi na hranici mezi Řeckem a Makedonií. Uvízly tam asi tři tisíce lidí, kteří byli předevčírem odvezeni do Atén, kde mají požádat o azyl,“ upřesnil Ralík s tím, že jde o zhruba 5 % ze všech uprchlíků na této cestě.

Také na ostrově Lesbos uprchlíků s přicházející zimou ubývá. „Lodí ubývá,“ potvrdila koordinátorka dobrovolníků na ostrově Lesbos Renata Blažková. „Problémem je zima nejen jako taková, zvedá se i vítr a s ním vlny. Cesta je pak ještě více riziková," dodala. Stejně jako v Srbsku, také na řeckém ostrově se dobrovolníci snaží přijíždějícím pomoci od zimy a nepřízně počasí. „Prvotně působíme na plážích, kde pomáháme s vyloděním, první pomocí, oblečením,“ popsala Blažková.