Ve středočeských Nehvizdech mají dvě restaurace. Jedna zavírá každý den ve čtyři hodiny, pivo a cigaretu si místní mohou dát v té druhé, která funguje do půlnoci. Někteří tu považují zákaz kouření za omezování podnikání, jiní si umějí představit, že z restaurace se udělá klub a bude se v ní kouřit i nadále.
Ve Stanovištích u Brna zas jeden z místních vidí budoucnost docházení do restaurace bledě. „Nakonec by to skončilo asi u toho, že bych si to pivo dal raději doma a zakouřil si tam,“ přemýšlí. Provozovatel místní restaurace Dušan Vambera se vidí na úřadu práce. „Pro tuto hospodu je to jednoznačně likvidační, 90 procent lidí tu kouří, je to jiná atmosféra a podporuje to kšeft,“ krčí rameny. Majitel restaurace ve Štáblovicích na Opavsku Kamil Kolek považuje za nesmysl, aby v budoucnu postupně hosté mizeli ven a pokuřovali tam. V nedalekých Oticích naproti tomu funguje zcela nekuřácký podnik, kde hosté běžně opouštějí lokál a chodí si zapálit ven.
Lékaři poukazují na škodlivost kouření a vyspělost státu
„Nekuřácké vnitřní, někde i vnější veřejné prostory patří ke znakům vyspělosti státu. Česká republika je jednou z mála civilizovaných zemí, kde komplexní ochrana před vystavením tabákovému kouři ještě neexistuje,“ napsali poslancům lékaři v dopise, pod kterým je podepsána třeba předsedkyně Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku Eva Králíková. Poukazují na logický pokles prodeje cigaret. „To je jistě důvod lobbování výrobců cigaret proti takovému zákonu,“ upozorňují.
Události ČT: Štáb vyrazil do obecních restaurací
Lékaři také poukazují na to, že v současnosti jsou toxickým látkám vystaveny desítky tisíc zaměstnanců v pohostinství a miliony hostů včetně dětí, které v doprovodu rodičů nemají na výběr. Připomínají, že pasivní kouření způsobuje v Česku nejméně stovky úmrtí ročně, značně zvyšuje riziko nejen infarktu a rakoviny plic, ale také dalších onemocnění.