Praha – Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) chce odebrat příspěvky prarodičům, kteří mají v pěstounské péči svá vnoučata. Novela o ochraně dětí, kterou rezort ministra Jaromíra Drábka (TOP 09) předložil do sněmovny, argumentuje tím, že dědové a babičky mají vůči svým vnoučatům vyživovací povinnost bez ohledu na pěstounské odměny. Podle některých sociálních organizací chce ovšem Drábek tímto krokem pouze ušetřit a řadu pěstounských rodin dostane do svízelné finanční situace. V Česku je podle ministerstva práce asi 8 500 pěstounských rodin. V celkem 51 procentech z nich se o děti starají právě prarodiče.
Prarodiče, kteří jsou pěstouny svých vnoučat, mohou přijít o příspěvky
Novela je součástí reformy ministra Jaromíra Drábka (TOP 09) a podle plánu ministerstva by mohl začít platit v polovině roku. Ve sněmovně ho v těchto dnech projednávají sněmovní výbory. Deklarovaným záměrem ministerstva je podpořit pěstounskou péči. Měsíční odměna pěstouna se nyní pohybuje od 3 126 do 21 882 korun podle počtu dětí a jejich zdravotního stavu. Zatímco prarodičům novela zákona odměny škrtá, cizím pěstounům je výrazně navyšuje. Nově by se mohla pohybovat mezi 8 000 a 32 000 korun.
Prarodiče by mohli na pěstounskou odměnu dosáhnout v tom případě, že krajský úřad uzná, že jsou ve svízelné situaci. Podle šéfa ministerského odboru rodiny Miloslava Macely tak ti, kteří budou mít složitější podmínky, budou moci dostat větší částku než nyní. „Jsme tu na rozcestí, zda všichni mají mít malou odměnu, či zda té části, která skutečně potřebuje pomoc, dáme tu odměnu vyšší,“ řekl Macela.
GALERIE
Odměna pěstouna autor: ČT24, zdroj: ČT24
Fond ohrožených dětí: Prarodiče to může existenčně zlikvidovat
Šéfka Fondu ohrožených dětí Marie Vodičková ovšem návrh kritizuje. Podle ní chce ministerstvo jen ušetřit a situaci prarodičů a dětí to zhorší. Přidělení odměny by navíc mělo záviset jen na „libovůli úředníků“, což otevírá i prostor pro korupci, míní Vodičková. Zdůraznila, že senioři, kteří se starají o svá vnoučata či pravnoučata, obvykle nemívají peněz nazbyt a bývají na pěstounské odměně závislí. „Pěstouni, kteří odměnu pobírali a mají na ni nastaveno hospodaření, najednou nedostanou nic. To je může naprosto existenčně a ekonomicky zlikvidovat. Ty děti by pak skončily v ústavu,“ řekla Vodičková.
Podle Vodičkové se také může stát, že by chystaná změna mohla nakonec být dražší než nyní. Šéfka fondu řekla, že pokud by úřady rozhodovaly vstřícně a přiznaly odměnu třeba 40 procentům pěstounských rodin prarodičů, vyšlo by to na víc peněz než dnes.
Ministerstvo ovšem nepočítá s tím, že by změna vyplácení pěstounských odměn nějak zasáhla do současného rozpočtu – ročně mají odměny i po škrtu těch pro prarodiče vyjít na 471,3 milionu korun (stejně jako v současnosti). Pokud by navrhované větší částky měli dostat všichni, stálo by to o 390,8 milionu víc.
Péče o děti
Případ z Vysočiny ukazuje na chyby v systému
Zájem na reformě současného pěstounského systému deklaroval ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek loni na podzim. Jeho cílem je finančně podpořit systém pěstounů natolik, aby časem přestaly být potřeba kojenecké úřady. O jejich zrušení se uvažuje k roku 2013. V takovém případě ovšem musí projít detailní proměnou i legislativa, což potvrzuje aktuální případ z Vysočiny.
Manželé Ditrichovi z Nové Cerekve na Pelhřimovsku zažádali sociální pracovnice o novorozeného chlapce, kterého zdravotníci našli minulý týden odloženého v jihlavské nemocnici a který nyní v dětském centru čeká na osvojení nebo přidělení k pěstounům. S pěstounskou péčí mají již letité zkušenosti, jejich domácností prošlo v rámci programu dlouhodobého pěstounství už deset dětí.
Problém ale je, že u nalezených dětí běží půlroční lhůta, během které se nedají osvojit. Přidělení novorozence navíc zkomplikovala skutečnost, že Ditrichovi mají osvědčení právě jen jako dlouhodobí pěstouni, kteří se o svěřené děti starají až do dospělosti. K tomu, aby mohli o dítě pečovat jen dočasně (čili po dobu onoho půl roku), musí znovu projít prověrkou a speciálním školením, teprve poté budou zapsáni do registru krátkodobých pěstounů. Za zbytečný zádrhel přitom tuto komplikaci označil i radní pro sociální oblast kraje Vysočina Petr Krčál. Na Vysočině navíc ze všech 296 pěstounských rodin nemá žádná osvědčení pro krátkodobé pěstounství a tuto funkci supluje právě dětské centrum, někdejší kojenecký ústav.
Reportáž Blanky Poulové (zdroj: ČT24)