Bílé Vánoce budou podle meteorologů zřejmě jen na horách

Meteorologové očekávají, že do konce prosince i v úvodu příštího roku budou v Česku převládat průměrné až nadprůměrné teploty. Nejteplejší bude příští týden, kdy se denní maximální teploty dostanou až na 11 stupňů Celsia, pak se postupně ochladí. Nejvíc srážek pravděpodobně spadne v období od 21. prosince do 3. ledna, tedy kolem vánočních svátků a Silvestra, ale sníh lze čekat zřejmě jen na horách. Vyplývá to z dlouhodobého výhledu počasí Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Zimní pohled na Dlouhé stráně
Zdroj: ČTK Autor: Dokoupil Ivo

„Dá se očekávat, že srážky budou v nížinách vzhledem k poměrně vysokým teplotám jen dešťové nebo smíšené. Až v místech od 400 metrů nad mořem by měly přecházet ve sněhové,“ uvedl meteorolog Josef Hanzlík. Stejně jako v předchozích dvou letech je tedy pravděpodobné, že i tentokrát budou bílé Vánoce jen na horách.

Po velmi teplém příštím týdnu se v období od 14. do 27. prosince ochladí. Přes den se budou průměrné teploty pohybovat kolem dvou stupňů, minima kolem minus dvou. Poslední týden předpovědi – od 28. prosince do 3. ledna – má být teplotně průměrný. Průměrná teplota pro toto období roku je minus 0,8 stupně Celsia.

Letošní listopad se zařadil mezi nejteplejší v historii měření

Letošní listopad se podle meteorologů zařadil mezi nejteplejší v historii přístrojového měření v českých zemích, tedy zhruba od poloviny 18. století. V uplynulém měsíci byla průměrná teplota o tři až 3,5 stupně vyšší, než je dlouhodobý průměr. Listopad 2015 se tak zařadil na třetí až čtvrté místo v historickém řebříčku spolu s rokem 2014, uvedl meteorolog Stanislav Racko na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Ilustrační foto
Zdroj: Facebook - Počasí ČT
Autor: Jana Kubínová

Pravidelná meteorologická měření na pražské klementinské hvězdárně byla zahájena v roce 1752. Nebyla to však první přístrojová měření v českých zemích. Éra instrumentálního pozorování začala o čtyřicet až padesát let dříve, uvádí na svých stránkách ČHMÚ. Často se však nejednalo o systematická pozorování a záznamy o nich se dochovaly pouze v soukromé korespondenci, v kalendářích či farních kronikách. Rovněž samotná klementinská měření teploty a tlaku vzduchu jsou do roku 1774 značně neúplná. Za počátek klementinské řady se proto považuje až rok 1775.

Po dlouhém období sucha i dost pršelo. „Z hlediska celkového úhrnu srážek spadlo v celorepublikovém průměru kolem 170 procent dlouhodobého průměru, takže listopad 2015 se zařadil mezi srážkově nadnormální měsíce," uvedl Racko. Zajímavý je podle něj fakt, že tři čtvrtiny všech srážek spadly v průběhu pouhých pěti dnů, a to: 15., 19., 20., 29. a 30. listopadu.