Obchodní centra i letiště zůstanou pod větším dozorem minimálně do Silvestra

V Česku budou platit zvýšená bezpečnostní opatření i přes Vánoce a nejméně do Nového roku. Země je přijala v noci ze 13. na 14. listopadu po teroristických útocích v Paříži. Policie nyní více hlídá obchodní centra, mezinárodní letiště nebo francouzskou ambasádu. Bezpečnostní experti ale zároveň upozorňují, že opatření by neměla být přehnaná. Šíří pak totiž mezi lidmi paniku a strach. Platí to především pro pořadatele společenských akcí. 

Podle ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) zatím není důvod opatření měnit. „Odvolávat opatření bude možné v řádu týdnů, zatím určitě ne,“ poznamenal. Záleží podle něj mimo jiné na vývoji v okolních i dalších evropských zemích.

Policie chce pro bezpečnost lidí udělat maximum. „V rámci vánočních nákupů je zřejmé, že se lidé budou shromažďovat ve větších počtech v nákupních centrech a na dalších místech. Policie proto bude vykonávat výkon služby v rozšířené podobě,“ uvedl dále Chovanec.

Přehnaná bezpečnostní opatření šíří paniku

Bezpečnostní experti ale zároveň upozorňují, že pokud se opatření přeženou nebo jsou nesystémová, mohou naopak vytvářet atmosféru strachu a šířit mezi lidmi paniku. Pro útočníky pak může jít i o signál, kde je slabé bezpečnostní místo. Pozor by si na to měli dát hlavně pořadatelé při plánování společenských akcí.  

Mimořádná opatření přijali například pořadatelé vánočních trhů v centru Prahy. Návštěvníkům například doporučili, aby zvážili účast s malými dětmi. Mezi 15:00 a 19:00 by navíc neměli na trhy vjíždět s kočárky. Pořadatelé zrušili i slavnostní rozsvěcení stromu na Staroměstském náměstí. „Je třeba hledat balanc. Je to nesystémové, hysterické a dokonce alibistické,“ poznamenal k pražským opatřením bezpečnostní poradce Michal Ratajský.

Britská rádia za války nevědomky pomáhala Němcům

Experti vidí prolbém i v přílišném poskytování informací. „Islámský stát nepotřebuje zpravodajské služby. Veškerá data o naší bezpečnosti a našich slabých místech a efektivitě jeho akcí mu totiž naservírujeme v médiích. Stačí si jen pročíst weby,“ upozornil Lukáš Dyčka, který je analytikem Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany v Brně a poradcem ministra obrany pro bezpečnost. 

Obdobná situace podle Dyčky nastala za druhé světové války, když Němci bombardovali Londýn střelami V1 a V2. Nemuseli mít ve městě zpravodaje, britská rádia totiž zpočátku průběžně přesně hlásila, kam nacistické rakety dopadají. Němcům stačilo jen poslouchat vysílání. Dělali to do doby, dokud přenosy neskončily. Následně klesla přesnost německých zásahů.