Česká vláda by podle místopředsedy Senátu Přemysla Sobotky měla v Bruselu mnohem razantěji prosazovat, aby se okamžitě začala zajišťovat vnější schengenská hranice. Uvedl to v pořadu Interview ČT24. Ochrana hranic by podle něj měla začít v Řecku a Itálii a tyto státy by měly nasadit svou armádu. V České republice se sice podle Sobotky zatím zdánlivě nic neděje, ale je jen otázkou času, kdy se příliv uprchlíků otočí i k nám.
Přemysl Sobotka: Slabostí EU jsou dohody, které se nedodržují
Přemysl Sobotka (ODS) v Interview ČT24 (zdroj: ČT24)
Přemysl Sobotka souhlasí s plánem ministerstva zahraničí, aby Česká republika přijímala cizince z Ukrajiny a zjednodušila jim hledání práce. V souvislosti s tím ale připomněl, že při kritice České republiky ohledně uprchlíků se zapomíná právě na Ukrajince, kteří už v Česku žijí.
„Je u nás 40 tisíc Ukrajinců, kteří tady dostali azyl, mají tu trvalé bydliště. Kromě toho jsme zvládli balkánskou imigrační vlnu v době války na Balkáně,“ řekl s tím, že tehdy Česko nevolalo po tom, aby si část uprchlíků rozdělily další státy. „Byli jsme schopni je nasát,“ uvedl Sobotka.
Současná vlna imigrantů se od té z Balkánu podle něj liší hlavně počtem lidí. I tehdy přitom šlo hlavně o muslimy. „Jsou to ale muslimové, kteří žili v evropském prostoru, mají návyky, vědí, o co tady jde, vědí, co je právní stát. A já nevím, jestli ti, co přicházejí teď, jestli opravdu tuší, do jakého jdou prostředí, jestli náhodou nejdou pouze za sociálními dávkami. A jestli se nejdou podívat, jestli by ta vila a to auto náhodou nemohlo být taky jejich,“ řekl Sobotka.
Místopředseda Senátu dále připomněl, že v Česku jde zatím jen o několik stovek uprchlíků. „Ani jeden tady nechtěl zůstat, ani jeden tady nechtěl pracovat. A jestliže doma se válčí, a potřebuju zajistit rodinu, tak je mojí základní povinností jít pracovat a vydělat nějakou korunu. A to jsem neslyšel ani od jednoho,“ řekl Sobotka.
Angela Merkelová měla prosazovat vnější ochranu hranic
Sobotka konstatoval, že německá spolková kancléřka Angela Merkelová udělala v souvislosti s přílivem uprchlíků řadu chybných kroků. „Ona, která je společně s francouzským prezidentem Hollandem lídrem EU, měla jasně začít prosazovat ochranu vnějších hranic Schengenu. Tam je ten základní problém, protože nám chybí ochrana v Řecku a v Itálii,“ řekl Sobotka.
Zajímavé podle něj je, že Španělé po obdobném problému, který měli před několika lety, situaci teď zvládají.
Základní moment je, že ilegální překročení hranic, vstup do výsostných vod je svým způsobem nelegálním činem, na který se musí najít právní ochrana. Evropská unie to bohužel zanedbala a teď řešíme už vnitroschengenské problémy.
„Víme, co udělali Maďaři, víme, co chystají Rakušané mezi Slovinskem a Rakouskem, a tady se opravdu dostáváme do kritické situace. U nás v České republice se zdánlivě nic neděje. Ale ona to není pravda, je to jenom otázka času, kdy se příliv otočí k nám,“ řekl Sobotka.
Dublinské dohody nejsou překonané, je třeba je ale dodržovat
V reakci na výrok německé spolkové kancléřky, že dublinské dohody jsou přežité, Sobotka konstatoval, že nejsou ani zrušené, ani přežité. „Jenom je potřeba je dodržovat. Obrovská slabost Evropské unie je, že se udělá řada dohod, a ty se pak nedodržují.“
Česká vláda by podle Přemysla Sobotky měla v Bruselu mnohem razantěji prosazovat, aby se okamžitě začala zajišťovat vnější schengenská hranice. „Maďaři, na které se někteří zlobili za ten plot, chránili podle dohod Evropské unie a Schengenu právě vnější hranici,“ konstatoval.
Ochrana vnějších hranic by podle Sobotky měla začít v Řecku a Itálii a tyto státy by k ní měly použít svou armádu. Na otázku moderátorky, proč zmíněné vlády armádu už dávno nenasadily, Sobotka odpověděl: „To je problém, na který by se měl zeptat premiér a ministr zahraničí. A to je právě ta naše kritika vlády. Že se v Bruselu nebouchlo do stolu. Vláda to, co by se mělo dělat, neříká razantně, a v Bruselu je zřejmě nikdo neposlouchá.“
Operuje se lidskými právy, ale existují i občanská práva a povinnosti
Sobotka reagoval i na otázku, jestli ODS nešíří strach. Její předseda Petr Fiala totiž tvrdí, že uprchlická vlna může narušit samu evropskou civilizaci.
„Ale ona je to pravda. Evropa je postavena na křesťansko-židovském základě. A v daném okamžiku tady dochází k nerovnováze. Stále se operuje lidskými právy, já jsem všemi deseti pro lidská práva. Ale ona taky existují občanská práva a povinnosti. A ty už nejsou po lidech, kteří sem přicházejí, vyžadovány,“ řekl Sobotka.
Detenční zařízení přirovnal Sobotka k životu na vysokoškolských kolejích
Místopředseda Senátu hovořil i o podmínkách v detenčních zařízeních pro cizince, které senátoři navštívili. Podle něj jsou standardní. „Když to budu hodnotit s nadsázkou, je to, jako když jsme studovali a žili na kolejích. Taky jsme neměli na pokoji svůj záchod, taky jsme museli na chodbu.“
Uprchlíci z detenčních zařízení v Česku, jak Sobotka připomněl, ani nepožádali o azyl, pouze procházejí řízením. „Dostávají jídlo, je pečováno o děti, mají kde spát, mají teplo, mají oblečení. Když to srovnám s tím, čím procházeli třeba naši, kteří odcházeli po roce 1948 nebo 1968, tak ti žili ve stejných, nebo v daleko horších lágrech,“ uvedl.
Sobotka reagoval i na otázku, jestli by podpořil referendum, které kvůli uprchlíkům navrhl Václav Klaus. Podle něj jde o nadbytečnou záležitost. „Protože tato vláda, přes kritiku, kterou k ní mám, kroky dělá - jen je dělá málo razantně. A já myslím, že nepotřebuje podporu v referendu,“ dodal Přemysl Sobotka.