Senátoři torpédují hlavní bič registru smluv – neplatnost při nezveřejnění

Senát vrátil poslancům zákon o registru smluv. Senátorům se nelíbí některé principy, včetně toho hlavního – nechtějí, aby byly zneplatňovány smlouvy, které v registru nejsou. Chtějí také, aby se registr netýkal národních podniků.

Poslanci budou zavedení registru smluv muset schvalovat znovu a s dodatky, které navrhl Senát. Horní komora nechce, aby nezveřejnění smlouvy v registru automaticky znamenalo, že neplatí. Podle senátorů postačí pokuta, která by měla být nejméně desetitisícová.

Odpůrci původní verze zákona během mnohahodinové debaty hovořili o administrativní náročnosti a také o hrozbě zneužití zveřejněných informací. Senátor Radko Martínek (ČSSD) požadoval, aby si vláda nechala vypracovat nezávislou analýzu všech rizik, která budou s
uplatňováním zákona v praxi spojena. „Zákon, který přišel z Poslanecké sněmovny, nebyl kvalitní. Na to, že ho připravovali poslanci skoro tři roky, tak z toho vypadlo to nejlepší,“ uvedl senátor Jan Horník (za STAN).

Senátní požadavek se nelíbí iniciátorovi zákona poslanci Janu Farskému (TOP 09). Ten řekl, že bez takového trestu není registr smluv ani potřeba. „Říkali, že to nebude funkční, a vzápětí registr smluv úplně znefunkčnili tím, že ho zbavili základní sankce,“ shrnul Jan Farský. Podobně se vyjádřil i senátor Václav Láska (SZ): „Úplně vyrvete srdce toho zákona.“

Senátoři z povinnosti zveřejňovat smlouvy také vyloučili národní podniky, mezi které patří po letošním vymazání Žateckého chmele dvě společnosti v likvidaci a Budějovický Budvar. Nemá se týkat ani firem, v nichž většinu vlastní malé obce. Konečně senátoři nechtějí, aby se zveřejňovaly smlouvy na poskytnutí dotace podle zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu ani smlouvy, při nichž nebudou použity peníze z veřejných rozpočtů.

Navrhovaný zákon předpokládá, že stát, kraje, větší obce a další organizace budou mít povinnost zveřejňovat smlouvy v centrálním internetovém registru od poloviny příštího roku. Povinnost se má vztahovat na smlouvy s plněním nad 50 tisíc korun bez daně z přidané hodnoty.