Stropnický: NATO proti IS nezasáhne. I kvůli strachu ze stínání zajatých vojáků

Česko lze jen těžko kritizovat, že v krizích na blízkém východě či v Afghánistánu dělá málo. Je o tom přesvědčen ministr obrany Martin Stropnický (ANO). V rozhovoru pro Týden v politice České televize upozornil, že stát zásobuje hned několik skupin bojujících proti tzv. Islámskému státu, stále výraznější je také účast v afghánské operaci Rozhodná podpora.

Video Týden v politice
video

Týden v politice: Česko pomáhá proti IS materiálně i diplomaticky

Náletů NATO na pozice tzv. Islámského státu v Sýrii a Iráku se Česko sice neúčastní, neznamená to však, že by od konfliktu dávalo ruce pryč. Podle Martina Stropnického je nutné vzít v úvahu materiální podporu hned dvou skupin, které proti IS bojují, i diplomatické úsilí zosobněné velvyslankyní v Sýrii Evou Filipi.

Munice pro Kurdy, alky pro iráckou armádu

Zatím největším materiálním příspěvkem byla dodávka munice iráckým Kurdům. Jejich boj proti radikálnímu islámskému hnutí stojí i na munici z Česka. Zatím ale nedostali všechnu. „Deset milionů nábojů není málo. Dodali jsme první část. (…) Druhou část během dvou týdnů přepraví naši britští partneři,“ přiblížil ministr obrany. V úvahu navíc připadá ještě dodávka samopalů.

Tím ale česká podpora sil bojujících proti IS nekončí. Významná je především dodávka lehkých bitevních letadel Alca irácké armádě. „Kontrakt (…) skutečně bude realizován,“ zdůraznil Martin Stropnický. Dodal, že proto, aby měli Iráčané stroje typu L-159 k dispozici co nejdříve, se dokonce uskromnila česká armáda: „Jejich přání bylo co nejdřív dodat živá letadla. (…) Šli jsme až tak daleko, že jsme dali z toho, co my používáme.“ Dodávku do Iráku přitom původně měla tvořit především letadla, která dříve byla jako nepotřebná zakonzervována (přečtěte si více o L-159 pro Irák).

K české účasti na Blízkém východě je třeba ještě připočítat výcvik. Ten Česko zajišťuje pro irácké piloty a například také pro jordánskou protichemickou jednotku, připomněl ministr.

Co v plánu není, je přímá vojenská účast. To však neplatí pouze pro Česko, ale pro celou Severoatlantickou alianci. „Nejenom se do ní nikdo nehrne, ale každý ji považuje za nemožnou,“ uvedl Martin Stropnický. Příčina podle něj není vojenská, ale spíše politická – Spojené státy již vyhlížejí, kdo vystřídá Baracka Obamu v Bílém domě. Evropští politici se potom děsí představy videí se stínáním zajatých vojáků NATO. „Málokterý evropský politik si může dovolit, aby kolovala videa, která by byla poměrně drastická. A Islámský stát by si dal záležet, aby drastická byla,“ poznamenal ministr obrany.

České zastoupení v Afghánistánu patří k největším 

Nepřehlédnutelní naopak jsou čeští vojáci v Afghánistánu. Podle aktuální statistiky NATO je český kontingent s 236 vojáky desátý nejpočetnější z více než čtyř desítek zemí, které se účastní operace Rozhodná podpora (Resolute Support). Podle Martina Stropnického se význam českých vojáků v Afghánistánu zvětšuje tak, jak se jiné země stahují. „Jsme na relativně vysokém počtu. U řady partnerů šla čísla dolů,“ poznamenal ministr.

Český ministr obrany je přesvědčen, že by se Severoatlantická aliance z Afghánistánu zatím neměla stahovat. Stanovisko vyjádřil i na jednání ministrů obrany s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem, kde přitom některé státy prosazovaly ukončení Rozhodné podpory. Stropnický je však přesvědčen, že by se tak pouze zhoršila migrační krize v Evropě, kde již nyní tvoří Afghánci druhou nejpočetnější skupinu – a to navzdory nesrovnatelně větší vzdálenosti ve srovnání se Sýrií. „Když se někdo rozhodne z Afghánistánu odejít, tak to už musí být,“ podotkl ministr.

Maďarský plot je v pořádku, věří Stropnický

Martin Stropnický se současně postavil za Maďarsko – jehož armádě ostatně s ochranou hranic již pomáhají čeští specialisté s ženijní technikou – a jeho hraniční plot. Odmítl námitky Amnesty International, že jeho existence odporuje mezinárodnímu právu. „To není souvislý mnohakilometrový plot bez jediné vstupní brány. Jsou tam přechodová místa, kde člověk musí být evidován, musí mu být sejmuty otisky prstů, může požádat o azyl. Není to volně průchozí. Kdyby to byla neprostupná hráz, kde by nebyl žádný přechod, to by odporovalo,“ shrnul.

„Nevypadá to hezky, lidé nemilují ploty. Ale (…) nemůžeme vnější hranici chránit nějakým pocitem. Musíme ji chránit fyzicky a zároveň neznemožňovat potřebným, aby požádali o azyl.“

Martin Stropnický

o maďarském plotu

Postavil se také za český systém zadržování nelegálních migrantů přistižených na českém území. Martin Stropnický sice přiznal, že v uprchlických táborech nemusí být vše v pořádku, odmítá ale požadavky na změnu přístupu. „Máme pověst zásadové země, která uplatňuje svá pravidla, trvá na nich a vyžaduje jejich respektování. Nemyslím, že by to bylo něco špatného,“ uvedl.