125 let Akademie věd, to zdaleka nejsou jen dvě Nobelovy ceny

Dvě Nobelovy ceny, ukázky vzácné korespondence Jana Amose Komenského, partituru Dvořákovy Osmé symfonie nebo unikátní 3D animaci pravěkých lidí představuje výstava Věda - národ - dějiny. V Národním muzeu v Praze připomíná 125 let od založení Akademie věd ČR. Pro veřejnost je přístupná od pátku 16. října a potrvá do 10. ledna příštího roku.

Video Události
video

Události: 125 let Akademie věd na výstavě v Národním muzeu

Jako součást dlouhé historie největší vědecké instituce v České republice i současných výsledků jejích humanitních ústavů mohou návštěvníci zhlédnout například diplomy Nobelových cen udělených fyzikálnímu chemikovi Jaroslavu Heyrovskému v roce 1959 a spisovateli Jaroslavu Seifertovi v roce 1984. 

Akademie věd se touto výstavou podle ředitele Národního muzea Michala Lukeše do muzea opět vrací. První slavnostní zasedání České akademie věd a umění se totiž uskutečnilo v roce 1891, v tehdy nové budově Muzea Království českého v Praze, tedy v nyní rekonstruované Historické budově Národního muzea.

Původní Česká akademie věd a umění (ČAVU), založená před 125 lety, neměla tolik vědeckých pracovišť jako nynější akademie. Soustředila se především na přidělování podpor určených na bádání a uměleckou tvorbu. Přispěla ale k největším úspěchům české vědy v období první republiky, například k Heyrovského objevu polarografie i k chetitologickým výzkumům orientalisty Bedřicha Hrozného.

Po nastolení totalitního režimu v roce 1948 byly zrušeny dosavadní vědecké mimouniverzitní instituce a na jejich místě byla založena Československá akademie věd (1953-1992). Návštěvníci si mohou prohlédnout například i služební průkaz tehdejšího prezidenta akademie, komunistického politika Zdeňka Nejedlého i jeho osobní předměty.

Předseda Akademie věd Jiří Drahoš

Jiří Drahoš

předseda Akademie věd ČR

„Osobnosti, které Akademii věd svou prací a výsledky utvářely, jsou inspirací i pro dnešní generaci vědců.“

Jiří Drahoš

předseda Akademie věd ČR

Současná věda v Česku - výdaje rostou, poprvé dosáhly dvou procent HDP

Výdaje na výzkum a vývoj v Česku loni meziročně vzrostly o téměř deset procent a dosáhly 85,1 miliardy korun. Česko tak poprvé překročilo osmdesátimiliardovou hranici. Ve vztahu k HDP poprvé dosáhlo hranice dvou procent a překonalo průměr zemí Evropské unie. 

Nejúspěšnějším regionem z hlediska výdajů na výzkum a vývoj je Jihomoravský kraj s více než 3,5procentním podílem na HDP, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Za výzkum a vývoj se v posledních pěti letech v ČR utratilo v souhrnu 350 miliard korun.

Brno se stává metropolí vědy

Výzkumu sice dominuje Praha i díky počtu institucí, dynamičtěji se ale vyvíjí právě Jihomoravský kraj a Brno se stává „metropolí vědy“. „Celkové výdaje na výzkum a vývoj v Brně vzrostly na 15,6 miliard v loňském roce, což je jednou tolik než v roce 2010,“ uvedl Marek Štampach z ČSÚ.

Loni vzrostly celostátní výdaje na výzkum a vývoj meziročně o 7,3 miliardy korun, z veřejných zdrojů do nich šlo 28 miliard. Stát vynaložil 2,3 procenta ze svého rozpočtu, respektive 0,7 procenta ve vztahu k HDP. Jde o nejvyšší hodnoty od vzniku samostatné ČR a u podílu HDP převyšující průměr EU. „Na žebříčku zemí EU jsme na desátém místě,“ řekl ředitel odboru statistik rozvoje ČSÚ Martin Mana.

ČR na obyvatele vydává 2,5krát více než Slovensko nebo 2,7krát než Polsko, ale téměř 2,5krát méně než Dánsko, Rakousko nebo Finsko. Například u výdajů ve vládním sektoru ve vztahu k HDP se ČR s podílem 0,35 procent HDP řadí hned za Německo.

Dříve vědu podporovaly evropské peníze, nyní jsou to soukromé zdroje

Zatímco v letech 2011 a 2012 výrazně rostly výdaje na výzkum a vývoj díky penězům z evropských fondů a byla z nich budována výzkumná centra za miliardy korun, v posledních dvou letech rostly soukromé zdroje. Přispívají k tomu více než z poloviny firmy pod zahraniční kontrolou.

„Nárůst v podnikatelském sektoru je významný, meziročně zaznamenal největší nárůst oproti vysokoškolskému nebo vládnímu sektoru. Podniky investovaly poslední tři roky dvakrát více peněz než VŠ a třikrát více než veřejné výzkumné instituce,“ řekl Mana.

Investice i do nano a biotechnologií

Podnikový výzkum a vývoj se podle Many v ČR orientuje na odvětví, která nejsou high-tech, tedy na automobilový, strojírenský nebo elektrotechnický průmysl. Investuje se i do nano a biotechnologií. Ve většině vyspělých zemí míří do farmaceutického a leteckého průmyslu nebo vývoje nových informačních a komunikačních technologií.

Loni bylo v ČR v podnikatelském sektoru provozováno 2,4 vývojových a výzkumných pracovišť. Výdaje na jejich činnost činily 47,6 miliard a meziročně rostou. Navzdory růstu je však 56procentní podíl spotřebovaných výdajů v podnikatelském sektoru z celkových výdajů na výzkum v ČR pod průměrem EU. Silnější je v Maďarsku, Rakousku a Německu.

ČSÚ chce od letoška sledovat údaje o 40 výzkumných centrech, které byly postaveny díky evropským dotacím, aby se vědělo, kolik stojí provoz. „Následujících pár let budou udržitelná z veřejných zdrojů, ale otázkou je, jestli a kdy budou schopna si na sebe vydělat,“ řekl Štampach.