Vězeňská služba pomůže hlídat migranty

Vězeňská služba bude od 1. listopadu pomáhat s hlídáním migrantů v zadržovacích zařízeních. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) uvolnil na žádost ministerstva vnitra až 70 lidí. Pracovníci vězeňské služby budou nasazeni v rámci nařízených přesčasů, jak umožňuje zákon.

Pelikán přitom v minulosti nasazení vězeňské služby odmítal s odůvodněním, že nemá dostatek pracovníků.  Ministerstvo vnitra původně požadovalo pomoc 150 členů vězeňské služby.

„Vláda schválila nařízení, které umožňuje použití pracovníků Vězeňské služby,“ uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Je podle něj třeba posílit kapacity v zadržovacích zařízeních, která byla v minulosti zrušena.

Podrobnosti nasazení pracovníků vězeňské služby bude podle Pelikána ministerstvo ještě řešit. Měli by zřejmě pomáhat v Drahonicích na Lounsku, kam bylo v pondělí do nově otevřeného uprchlického zařízení převezeno osmdesát cizinců z Bělé pod Bezdězem. Jde o bývalou věznici.

Drahonice se podle ředitele Správy uprchlických zařízení Miloslava Koudelného otevírají proto, aby běženci mohli být ve zděných objektech. Kapacita je 240 míst, zpočátku má být obsazena tak polovina. Proti umístění migrantů do Drahonic se však vyslovil i ústecký hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM), jenž se bojí případných konfliktů v kraji s mnoha sociálními problémy. 

Další rezervní areál vznikne v Balkové, která je zhruba deset kilometrů od Drahonic už v Plzeňském kraji. Zařízení pro zajištění cizinců fungují vedle Bělé-Jezové a Drahonic ještě v Zastávce u Brna a ve Vyšních Lhotách na Frýdecko-Místecku.

Video Události
video

Události: 80 uprchlíků dorazilo do nové detence v Drahonicích

Nevládní organizace kritizují nelidské podmínky

Zadržování cizinců v záchytných zařízeních kritizují především nevládní organizace, které argumentují tím, že jsou protiprávní. Jednou z nejaktivnějších je Organizace pro pomoc uprchlíkům, která opakovaně upozorňuje na nelidské podmínky, za jakých jsou cizinci zadržováni.

„Situace je tam tak špatná, že to sedmdesát příslušníků vězeňské služby nemůže ani zlepšit, ani zhoršit,“ uvedl ředitel organizace Martin Rozumek. „V případě takzvaných detenčních zařízení přitom vláda postupuje represivně a v rozporu s mezinárodním právem.“

Podle Martina Rozumka, by místo policistů se psy a vězeňských dozorců měli do záchytných zařízení přijít školení dobrovolníci z nevládních organizací, sociologové, psychologové a lékaři. „Známe například případy, kdy jsou tam drženi cizinci s vážnými zdravotními problémy bez lékařské péče,“ sdělil Martin Rozumek. „Lidé, kteří by uměli a chtěli kvalifikovaně uprchlíkům pomáhat, ovšem nemají do těchto zařízení přístup.“

Detenční zařízení v Drahonicích
Zdroj: ČTK
Autor: Libor Zavoral

Uhl: Podmínky detence jsou žalostné

Ministr spravedlnosti Pelikán patří spolu s ministrem pro lidská práva Jiřím Dientsbierem ke kritikům poměrů v zařízeních pro zadržování cizinců. V české vládě jsou však oba osamocení.
Z porušování lidských práv, mezinárodních úmluv i právních norem České republiky viní vládu také bývalý dlouholetý vězeň komunistického režimu Petr Uhl, který byl v letech 1990 až 2000 expertem ženevské pracovní skupiny pro svévolná zadržování při Radě OSN pro lidská práva.

„Podmínky retence jsou žalostné. Zacházení s osobami, které jsou v nich zadržovány, je nelidské a ponižující, a to ve smyslu Evropské smlouvy o předcházení mučení,“ uvedl Petr Uhl v otevřeném dopise, kterým se obrací na skupinu pro svévolná zadržování, která je poradním orgánem mezivládní Rady OSN pro lidská práva v Ženevě, jejímž byl sám členem.

V uplynulém týdnu zajistili policisté v ČR 33 migrantů

„Policisté zadrželi Holanďana, Němce a Syřana, kteří skončili na služebně, kde si vyslechli podezření ze spáchání trestného činu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice,“ uvedla Rendlová. Za to jim hrozí vězení od dvou do dvanácti let a vyhoštění.