Systém postgraduálního vzdělávání lékařů je nutné rychle změnit. V Otázkách Václava Moravce se na tom shodli náměstek ministra zdravotnictví Josef Vymazal s prezidentem České lékařské komory Milanem Kubkem. Masový úprk čerstvých absolventů do Německa podle nich způsobuje i současný stav s příliš přísnými nároky, které fakticky ani nelze splnit.
Vzdělávání lékařů se změní, v současnosti vede ke švindlování
Lékaři v současné situaci musí pro získání atestace v některých oborech falšovat výkony. O tajemství, které si ale stejně cvrlikají vrabci na střeše, promluvil v Otázkách Václava Moravce dětský chirurg Jan Trachta, lékař se zkušenostmi z Velké Británie i zemí třetího světa. „Falšování chirurgických výkonů před atestací je tichá a známá praxe. Všichni víme a nikdo neřekne veřejně, že často je třeba některé výkony falšovat, aby vůbec mohl k atestaci. Nemá šanci za současných podmínek je sám splnit a odoperovat tak, jak jsou předepsány,“ popsal.
Nepřou se s ním ani lékaři z nejvlivnějších – šéf lékařské komory Milan Kubek či náměstek ministra zdravotnictví Josef Vymazal (kteří sami získali atestace, když ještě fungoval jiný systém). „Požadavky, které jsou napsány v předatestační přípravě, jsou naprosto nerealistické,“ podotkl Milan Kubek. Oba se přitom shodují, že tato praxe nezmizí, pokud se nezmění systém vzdělávání lékařů a především požadavky, které stanovují atestační komise.
GALERIE
OVM zdravotnictví
Lékařská komora bude mít vliv na atestace, zatím jí chybí
Prezident ČLK tvrdí, že současný systém nadržuje fakultním nemocnicím, které také mají hlavní slovo. „Vzdělávání je velmi nepřátelské, prakticky nekonzumovatelné a rozpadají se nám regionální nemocnice,“ uvedl. Podle Josefa Vymazala by to měla změnit připravovaná novela zákona č. 94/2004 Sb., který vzdělávání lékařů upravuje. „V novém návrhu zákona je nové rozdělení akreditačních komisí, kde jednu třetinu jmenuje ČLK, třetinu ministerstvo zdravotnictví a třetinu lékařské fakulty. Tím dochází k rovnováze a optimálnějšímu systému než dosud,“ popsal náměstek ministra zdravotnictví.
Přiznal přitom, že požadavky na atestace je možné změnit již před novelizací zákona, který podle Vymazala začne platit „do roka a do dne“. „Už jsme na tom začali pracovat. V určitých oborech o tom mám jasné představy,“ podotkl.
Chceme akreditační komise, které podmínky nastavují, postavit jinak: Aby v nich bylo zastoupeno více lidí, kteří jsou v kontaktu s praxí a realitou.
Další požadavky, které lékařská komora k novele má, však ministerstvo zdravotnictví již tolik nezohledňuje. Josef Vymazal zdůraznil, že k jeho přípravě sestavil úřad odbornou platformu, kde byly zastoupeny všechny vlivné skupiny ve zdravotnictví včetně poslanců příslušného výboru. „ČLK je při vší úctě nesmírně důležitým hráčem, ale ne jediným. Musíme vyslechnout i ostatní partnery jako univerzity,“ poznamenal náměstek.
Výsledkem podle něj například je, že se postgraduální vzdělávání sice zkrátí, ale ne tak výrazně, jak komora žádala. Například hotovým neurochirurgem tak bude lékař namísto po současných sedmi už po šesti. Josef Vymazal podotkl, že je to obdobná doba jako v sousedních státech. Komora by ale také chtěla, aby se snížil počet základních oborů výrazněji než na navrhovaných 33. Toto číslo však označil náměstek ministra zdravotnictví za kompromis mezi požadavky jednotlivých stran.
O peníze jde až v první řadě(?)
Co novela zákona o vzdělávání lékařů nezmění, jsou odměny, které dostávají. Ačkoli Milan Kubek vidí za hromadnými odchody lékařů – jde podle něj až o pětinu absolventů – i vzdělávání, míní, že na prvním místě jsou peníze. Až poté přichází na řadu motivace lékařů k práci a dalšímu vzdělávání. „Mladí nemají žádnou motivaci vrátit se. Když se uchytí v Německu a mají německý plat, německou životní úroveň… Přesvědčte někoho, aby pracoval v Chebu, když může na kole po cyklostezce do Waldsassenu, kde dostane čtyřnásobný plat,“ řekl prezident ČLK.
Pokud systém nezměníme, lékaře mít prostě nebudeme. Je hezké hrát si na to, že budeme mít lékaře velmi kvalifikované. Vypadá na první pohled dobře, že když se někdo bude šest let vzdělávat, bude kvalifikovanější. Ale on nebude, protože se sbalí a místo toho, aby pracoval za 800 euro v nemocnici v Chomutově, půjde za 4500 euro pracovat do Saské Kamenice.
Lékař Jan Trachta ale vidí jako hlavní rozdíl mezi českým prostředím a Oxfordem, kde dříve působil, ne finanční rozdíly, ale žádné vyhlídky na slibnou budoucnost. „Mladí lidé většinou čekají, až je někdo pustí ke skutečné práci. Ale nikdo před ně nedává jasné úkoly, které až splní, tak postoupí dál. Souvisí to s demotivací, protože mladí doktoři po škole jenom čekají, až jednou budou mít atestaci,“ shrnul.